Kdo zaplatí české filmy? Zpravodajské servery ne, i když se toho bály

Peněz na filmy je málo, na tom se shodnou všichni. Jenže kde je sehnat? Krátce poté, co bylo schváleno, že do fondu na podporu české kinematografie budou přispívat i komerční televize, začali panikařit provozovatelé internetových serverů. Důvod? Připravovaná novela zákona prý cílí také na ně.

Mezi filmy podpořenými Fondem na podporu kinematografie je i thriller Vendeta. | foto: Archív studia Side2

Rozruch vyvolala zdánlivě nevinná formulka o "poskytovatelích audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání". Právě na ně se totiž měla podle novely zákona o kinematografii vztahovat povinnost odvádět příspěvky do Fondu na podporu a rozvoj české kinematografie. 

Komu se přispívá

Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie je jedním z rozpočtových fondů spravovaných  Ministerstvem kultury ČR. Byl zřízen, aby podpořil domácí filmovou tvorbu, ať už dotováním příprav, výroby a distribuce filmů, tak příspěvky na modernizaci kin či pořádání přehlídek a festivalů.

"Jenže na internetu je spousta různých videí, nejen filmů, a tak se začalo řešit, co je audiovizuální služba na vyžádání. A jestli to náhodou nemohou být například i klasické autorské reportáže nebo streamy, s nimiž operuje většina zpravodajských serverů včetně iDNES.cz.," vysvětluje Kateřina Hrubešová, výkonná ředitelka Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR), která zastupuje poskytovatele takzvaného videa na vyžádání (VOD - Video On Demand). Právě to se proti inkriminovanému bodu chystané novely v polovině října hlasitě ozvalo.

 "SPIR sleduje vývoj novely zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a prohlašuje, že stávající paragrafové znění výrazně znevýhodňuje poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v České republice," píše se v jeho prohlášení z 18. října.

"Takové už je bohužel riziko připomínkovacího procesu: dali jsme takzvaně do placu jednu z mnoha pracovních verzí, aby ji mohli okomentovat i ti, kterých se může dotknout, a logicky to vyvolalo rozruch. Jakákoli, i bouřlivější diskuze je ale pořád lepší než nic," reagovala tehdy na výtky Helena Fraňková, ředitelka odboru médií a audiovize Ministerstva kultury.

Další z podpořených projektů, Modrý Tygr. Na něj však Fond přispěl pouhým jedním milionem korun.

Také dodala, že výklad, kterého se bojí zpravodajské servery, je samozřejmě mylný. "Nikdo neřekl, že chceme peníze po všech poskytovatelích videí, zarazte prosím tuto nesmyslnou paniku," vzkázala přes iDNES.cz.

Kdo to nakonec zaplatí?

Následně se vzduch vyčistil. Na půdě ministerstva kultury se sešli všichni, kdo měli k dané problematice co říct – včetně zástupců protipirátské unie, SPIR i konkrétních poskytovatelů – a sporný bod se přeformuloval, respektive zpřesnil.

"Vyjasnili jsme si, co kdo chceme. Shodli jsme se na tom, že přispívat nemají provozovatelé videí na vyžádání, ale divák coby koncový uživatel, objednavatel kinematografického díla. A to je velká změna: původně totiž předkladatel chtěl, aby platili všichni poskytovatelé," vysvětluje Hrubešová.

Zároveň bylo zpřesněno, že audiovizuální službou bude myšlen výhradně film aneb kinematografické dílo tak, jak ho definuje zákon. "Takže zpravodajské servery mohou na obavy zapomenout, jich se zákon nedotkne," doplňuje Fraňková s tím, že nařízení by se týkalo skutečně jen videopůjčoven a serverů poskytující filmy za úplatu (v praxi například digitální videotéka HBO, videotéka O₂ TV nebo internetová videopůjčovna Topfun.cz).  

"Jsem ráda, že jsme si to vysvětlili a o všem jsme si popovídali, byla to zajímavá zkušenost. Provozovatelé videí na vyžádání navíc pochopili, že Fond není jenom černá díra, do které budu padat jejich peníze, ale že z něj naopak sami mohou čerpat, například na zdokonalení svých služeb," podotýká Fraňková.

Co podpořil Fond

Výběr ze seznamu filmů, jejichž výrobu podpořil Fond na podporu a rozvoj české kinematografie (rok 2010)

Příspěvky ve výši 7 milionů: Zatím dobrý!
Příspěvky ve výši 6 milionů: Bella Mia, Dům, K moři, Dešťová víla, Čtyři slunce, Manželské etudy po 30ti letech
Příspěvky ve výši 5 milionů: Perfect Days, Všiváci, Vendeta, Odcházení, Colette, Cigáni, Konfident, Milovaní, Fair play, Zázrak, Kmotr Vedral, Můj vysvlečenej deník, Saxana – Veletrh strašidel, 8 hlav šílenství
Příspěvky ve výši 4 miliony: Čertova nevěsta, Můj pes Killer
Příspěvky ve výši 3 miliony: Opři žebřík o nebe, Praha-město válečné vědy, Kozí příběhy ze sýrem, Největší přání (3,1 mil.)
Příspěvky ve výši 2 miliony: Lóve, Alois Nebel, Sparta–Slavia
Příspěvky ve výši 1–2 miliony: Čtyři příběhy (1,5 mil.), Této noci procitnu (1,4 mil), Povídky malostranské po sto třiceti letech (1 mil.), Karel Reisz (1 mil.), Jeden král měl koně (1 mil.), Kreatura (1 mil.), Modrý tygr (1 mil.), Největší z Čechů (1 mil.) , YUMA (1 mil.), Příliš mladá noc (1 mil.)

Pozn.: Uvedeny jen příspěvky na výrobu filmů (tedy nikoli na jejich přípravu, propagaci, distribuci apod.) převyšující částku jeden milion korun. Údaje vycházejí ze Zprávy o české kinematografii za rok 2010.

Podle Hrubešové je teď jediným problémem fakt, že stále ještě nejde o finální verzi novely. "Existuje několik variant a žádná není bez chyby, takže je před námi dlouhá cesta, během níž se znění paragrafu může ještě mnohokrát změnit. Vlastně to nejtěžší nás teprve čeká," říká s obavami Hrubešová.

Otázkou také zůstává, kdo a co bude nakonec muset do Fondu na podporu a rozvoj české kinematografie přispívat. Jedna koruna ze vstupenky do kina a procenta z příjmů z reklamy od komerčních televizí český film rozhodně nespasí, ale platit nechce nikdo.