Knižní pirátství |
Problém první: mezi papírem a digitálem
Pokud nakladatel vyrábí zároveň i tištěnou verzi knihy, některé položky se dublují, není samozřejmě nutné platit dvakrát překlad či korektury. Nelze však tvrdit, že náklady na výrobu e-knihy jsou tím pádem nulové, je nutné je rozpočítat mezi papírovou a elektronickou verzi.
Náklady na výrobu knihy se liší podle ceny autorských práv: jinak je to s autory, kteří se teprve chystají prorazit, jinak s Nesbovými detektivkami nebo s Brownem. "Na Brownovi skutečně vyděláváme, v tom mají piráti pravdu. Jenomže díky tomu, že Brown vynáší, můžeme pak vydat řadu edičně náročných beletristických a historických publikací, kde se na nulu dostaneme za několik let a v mnoha případech nikdy," říká Milan Gelnar z Arga.
Přitom právě Argo je pověstné svojí kvalitní černou a bílou historickou edicí. A logika věci jde ještě dál: čím víc Browna si piráti stáhnou, tím dražší jeho další knihy budou a tím méně menšinových titulů pak nakladatel vydá. Přestože řada vědeckých publikací vychází i díky grantům, ty rozhodně nepokryjí veškeré náklady. Podobně je to i u obrazových publikací či výtvarných knih, jejichž výroba je drahá a často přitom vychází jen v omezených nákladech.
Problém druhý: když výtisky nestačí
Zatímco u papírové knihy se nakladatel může rozhodnout, kolik výtisků vyrobí a srazit tak náklady, u e-knihy se předem počet stažení odhadnout nedá. Zejména na našem elektronicky mladém a neustáleném trhu. Kalkulace ceny tak nevychází z propočítání třeba na tisíc výtisků, ale střílí se částečně naslepo.
"Když vytisknete o deset tisíc výtisků víc, klesne jednotkový náklad třeba o padesát procent. A náklady u elektronické knihy se dají vyčíslit pouze procentuálně, protože nevíte, kolik prodáte výtisků, jeden den to je tak a druhý den úplně jinak," přibližuje praxi Marek Turňa z Knihy Zlín.
E-knihy legálněAby byly e-knihy legálně dostupnější, spustil elektronický obchod i iDNES.cz, a to na adrese Knihy.iDNES.cz. Najdete zde více než 8000 e-knih. |
Ještě větší problém než udělat přesnou kalkulaci pro Nesboa je vypočítat cenu menšinového titulu. "Třeba Vilma Kadlečková, naše výborná scifistka a její Mycelium. To je přesně ta kniha, která se pirátsky stahuje ve velkém. Prodali jsme jí oficiálně jen pět desítek kusů do čteček. Kdybychom náklady na její výrobu vydělili padesáti, nemohla by stát dvě stovky, ale mnohem víc. Naopak kdyby si ji všichni piráti koupili legálně, cenu druhého dílu bychom mohli nastavit níž," popisuje Gelnar křehkou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, kterou piráti narušují.
Problém třetí: mýtus levné Ameriky
Hlavním argumentem pro nelegální stahování je cena e-knih, která je u nás vyšší než na angloamerickém trhu. Což je podle nakladatelů pochopitelné, náš trh je mnohem menší, méně se toho prodá a je tedy nutné nastavit vyšší ceny.
Americká kultura čtení je navíc postavená z velké části na levnějších paperbacích, které u nás nemají tradici a vycházejí málo. "Cenu ovšem neurčuje nakladatel, ale autor nebo majitel práv. Tu nejnižší možnou částku, za kterou smíme e-knihu prodávat, nemáme ve svých rukou. Obvykle se mi podaří s majiteli práv dojednat padesátiprocentní ceny oproti tištěným verzím téhož titulu, ale někdy majitel práv trvá na sedmdesáti procentech. A pod to prostě jít nesmíme," vysvětluje Karin Lednická z nakladatelství Domino.
"Angloamerický trh s knihami počítá skoro s polovinou planety, navíc tady odpadají náklady na překladatele, autor knihu v angličtině napíše, čtenář ji v angličtině přečte. To u nás nejde," dodává Gelnar.
Jinými slovy: menší investované peníze a vyšší náklad, v němž titul vyjde (respektive vyšší legální stahovanost do čteček), umožňují americkým či britským nakladatelům vydávat knihy levněji. Ovšem pro srovnání skutečné ceny si stačí najít požadovaný titul a jeho cenu třeba na Kosmasu a na Amazonu: Inferno stojí elektronicky 269 korun, do Kindlu si ho lze stáhnout přes Amazon.com za patnáct dolarů. V přepočtu tedy za zhruba 300 korun.
Kolik stojí e-knihaNáklady na e-knihu zkusíme spočítat spolu s Karin Lednickou z nakladatelství Domino, jehož nejprodávanějším prosincovým elektronickým titulem je kniha Tess Stimsonové Co je tvoje, je i moje. • Prodejní cena e-knihy je 139 korun. "Nižší být nemůže, protože by to bylo v rozporu se smlouvou, přišli bychom kvůli tomuto prohřešku o licenci a knihu bychom museli stáhnout z trhu, což bychom vážně neradi," vysvětluje Lednická. • Z toho tvoří 21 procent DPH, to je 24 korun. "Česká legislativa nepovažuje e-knihu za knihu, a proto ji daní v základní sazbě," vysvětluje nakladatelka. • Rabat prodejce tvoří v průměru 43 korun. "Než se někdo nadechne k výkřiku, že jenom hokynaří, je třeba dodat, že z těchto peněz hradí správu titulů, vývoj software, zákaznickou podporu, poplatky bance za příjem plateb, reklamu, provize případných vlastních smluvních prodejců, taky platy zaměstnanců, nájem a tak dále. Já jako nakladatel e-book prodávat neumím a ani nechci, raději se soustředím na svou vlastní práci," upřesňuje Lednická. • Honorář autorce dělá 23 korun z každé legálně prodané e-knihy. • Zbývá 49 korun, z nichž se hradí odměna externistům za převod do různých formátů a poskytovanou technickou podporu. Dále propagace, překlad, redakce, obálka. "Poslední čtyři vyjmenované položky zatím oficiálně zahrnujeme pouze do kalkulací na tištěnou knihu. Nejsprávnější by samozřejmě bylo tyto náklady rozdělit, ale zatím se e-booků neprodá tolik, abychom kvůli tomu přikročili k takto razantní změně v účetnictví. Stejně by takovéto kalkulace byly jen přibližné, protože předem samozřejmě nevíme, kolik e-booků se nám podaří prodat. Také se nestydím přiznat, že jako každý podnikatelský subjekt mám ambici vytvářet alespoň nějaký zisk," dodává Lednická. • Pokud bychom odečetli všechny zmíněné náklady, tvořil by kýžený zisk z jedné vydané e-knihy zhruba dvacet korun. Za měsíc si ji legálně stáhne zhruba dvoustovka čtenářů do svých čteček. Zisk před zdaněním je tedy rovných čtyři tisíce korun. Zda je to málo nebo moc, nechť posoudí čtenář. |
