Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Začalo to hudbou, teď mají piráti nový objekt: literaturu

  11:28aktualizováno  11:28
Před čtyřmi lety hlásil server Amazon.com zásadní milník pro knižní svět: v roce 2010 poprvé překročil počet prodaných elektronických knih na tomto serveru počet knih papírových.

Čtečka (ilustrační snímek) | foto: Milan NosekiDNES.cz

I když šlo "jen" o knihy v pevné vazbě, a nikoli i o paperbacky (angloamerický knižní trh na rozdíl od toho našeho tyhle dvě položky striktně rozlišuje), museli i největší skeptikové připustit, že s e-knihami je nutné počítat.

Následující roky to potvrzují nejen v zahraničí, ale i ve čtenářsky konzervativním Česku. Zatímco v roce 2011 si tuzemští čtenáři stáhli 17 tisíc elektronických knih, o rok později se toto číslo zvedlo na 200 tisíc a loni přesáhlo půl milionu.

Ruku v ruce s boomem čteček se ovšem na vlnách virtuální literatury objevili i piráti. A debata o tom, co je projevem svobody a sdílení informací a co krádeží ohrožující přežití nakladatelů.

Když se e-sen stane realitou

Nelegální šíření knih tu bylo vždycky, ostatně první spor o kopii žaltáře pochází z roku 560. Mnozí dnešní piráti dokonce tvrdí, že jejich duchovním otcem byl sám vynálezce knihtisku Johannes Gutenberg.

PocketBook Color Lux - první čtečka elektronických knih s barevným e-ink

Když ještě neexistovaly digitální verze knih, pár nadšenců skenovalo papírové tituly a pak je věšelo na internet. S dobrým skenerem se za pár hodin práce dala udělat velmi slušná elektronická kopie Šifry mistra Leonarda i Larssonova Milénia. Obojí totiž vyšlo v době, kdy nakladatelé o e-knihách víceméně jen snili.

Dnes je situace dramaticky jiná. Každý nakladatel, který dává do oběhu elektronickou knihu, ví, že ta se v závislosti na své atraktivitě během pár hodin či dní někde na internetu nelegálně objeví – a bude tak zcela zdarma k dispozici čtenářům, kteří za ni nechtějí platit.

Největší zájem z aktuálních titulů je o Jo Nesbøa či Dana Browna, nelegální trh kopíruje oficiální žebříčky prodejnosti. "Měsíčně se nám daří zachytit a smazat zhruba 1 400 nelegálních kopií našich knih a odkazů na ně," říká odbornice na e-knihy Olga Biernátová, pracující pro nakladatelství Kniha Zlín, jež vydává Nesbøovy detektivky.

E-knihy legálně

Aby byly e-knihy legálně dostupnější, spustil elektronický obchod i iDNES.cz, a to na adrese  Knihy.idnes.cz. Najdete zde více než 8000 e-knih. Z toho je téměř 3000 zdarma a další stovky v akci. 

"Škody, které nám vznikají, jsou nevyčíslitelné," doplňuje Richard Klíčník z Arga, které má v Česku práva na Browna a vydává i Fulghuma a Coelha, další autory, kteří piráty přitahují.

Zatímco Kniha Zlín si najímá virtuální detektivy, tedy firmy, které cíleně nelegální kopie hledají, Argo pátrá samo. "Největší úspěšnost mazání máme na Ulozto.cz," shodují se nakladatelé, to je totiž první z úložišť, kam se podívá i naprostý pirátský amatér.

Když tam svůj titul nenajde nebo když link nefunguje, otráví ho to. Otázka však je, kolik z takových lidí si pak knihu koupí a kolik z nich se rozhodne, že třeba Nesbøa nahradí jinou, dostupnější nelegálně nahranou detektivkou.

"To bohužel nejde nijak měřit. Na druhou stranu, kdybychom to nedělali, tak bude Nes­bø tak rozšířený, že půjde stáhnout na každé druhé stránce a řada lidí takovému lákadlu neodolá," vysvětluje Biernátová.

Co na to zákon?

Autorský zákon pochází z roku 2004, z doby, kdy byla čtečka a e-text záležitostí science fiction. Knihu ztotožňuje s fyzickým nosičem, s její hmotnou existencí. Ve chvíli, kdy si ji čtenář odnese z knihkupectví,  může ji bez postihu půjčit komukoli dalšímu.

Čtečka PocketBook Basic

U stažení v případě e-knihy si člověk zaplatí spíš za licenci. A další nakládání s ní pak může nakladatel upravit pomocí takzvaného DRM (z angličtiny Digital Rights Management). Zjednodušeně řečeno jde o technologii, která umí kontrolovat další používání obsahu – díky ní třeba není možné e-knihy převádět do jiných formátů nebo kopírovat.

Zastánci svobodného nakládání s informacemi se bouří, protože DRM často neumožňuje vytvořit si třeba záložní kopii knihy pro vlastní potřebu nebo si vykopírovat část textu pro případ citace ve čtenářském deníku či v recenzi.

"Právě proto, že je DRM pro zákazníka často překážkou, u naprosté většiny našich e-knih používáme kompromis, takzvaný sociální DRM. Jde v podstatě o vodoznak, který je součástí e-knihy a slouží k identifikaci majitele," vysvětluje šéf e-shopu Kosmas.cz Tomáš Fojtík.

Jenomže piráti jsou vždycky o krok napřed. Víc než jednotliví malí hříšníci trápí vydavatele servery, které si z šíření e-knih dělají živnost na hraně zákona. Třeba on-line knihovny.

Amazon nabízí aplikaci Kindle pro počítače, tablety i telefony se všemi běžnými

Ty nejdrzejší fungují na následujícím principu: pokud je trestné šíření nehmotného obsahu, ale je možné půjčovat za úplatu hmotnou věc, není nic jednoduššího než čtenáři poskytnout za symbolickou cenu fyzickou čtečku: e-knihy v ní nahrané jsou pak posuzované stejně jako papírové knihy půjčované v knihovně.

"To jsou velcí drzouni. S nikým se však nesoudíme. Myslím, že co se týče jednotlivců, varování většinou stačí, řada lidí se minimálně stydí natolik, že si to příště rozmyslí," říká Biernátová.

Mimochodem není větší ostudy než prohnat zloděje, který dal k dispozici zdarma ke stažení knihu na internet, sociálními sítěmi. Jméno hříšníka je totiž paradoxně často snadno dohledatelné právě za pomoci DRM. A na pranýři se na Facebooku i na Twitteru často ocitají i ti, kteří se nahlas ke stahování knih přiznají. Zatímco u filmů či u hudby jsme si už na piráty zvykli, u knížek jsou nám stále jaksi proti srsti.

Není pirát jako pirát

Kategorií pirátů je mnoho a ne všichni musí nutně jen škodit. Jsou tu ebookáři, kteří už před deseti lety začali s digitalizací papírových knih a i v dnešních elektronických vodách dodržují takzvanou dobu hájení – nesdílejí titul jako čerstvý, takže umožní nakladateli vydělat.

A v rámci komunity se na dodržování limitů hájení trvá. Třeba server Ebookeater.cz je spíš rozsáhlou knižní databází obsahující zejména řadu starších a v elektronické verzi jinak nedostupných knih. I tihle piráti gentlemani mají své kritiky, nikdo třeba neřeší při stažení zahraničních titulů autorská práva překladatelů.

Nepoměr samozřejmě panuje mezi piráty, kteří nelegální obsah na internet aktivně nahrávají, a těmi, kteří ho pak pasivně stahují, těch druhých je mnohonásobně víc.

Někteří z nich na internetových fórech přiznávají, že by za e-knihu zaplatili, pokud by byla dostupná v jiném formátu nebo bez příliš tvrdého DRM, ostatní mají pocit, že v dnešním světě má člověk na informace zdarma (a čím jiným než informací kniha je) nezadatelné právo.

Funkčně bohatá aplikace Blio vám umožní elektronické knihy nejen číst, ale také

Elektronické publikace přitom stojí méně než knihy tištěné – třeba Nesbøův Levhart v papírové verzi je k mání za 399 korun, ten elektronický za 269 (například zde). A řada aktuálních e-knih si drží cenu kolem stokoruny nebo je nakladatelé a distributoři často zařazují do výhodných balíčků a slevových akcí (například zde). Cíl je jednoduchý – získat čtenáře.

Dalším osvědčeným lákadlem je vystavení prvních kapitol či prvních kupříkladu třiceti stran elektronické knihy zdarma. Spousta čtenářů se „chytí“ a za zbytek příběhu ráda zaplatí.

Knihy se nemají válet

Škodu, kterou piráti způsobují, neumí nikdo vyčíslit. "Počet stažených knih krát cena nerovná se škoda," zdůrazňuje Jiří Vlček ze společnosti Palmknihy.cz, která je dnes jedním z největších distributorů elektronického čtiva.

Málokdo totiž umí říct, kolikátá stažená e-kniha bude tou první, kvůli níž se nakladateli už dál nevyplatí podnikat a jednoduše zavře krám. Své o tom vědí vydavatelé odborné literatury, skripta a učebnice se začaly pirátsky sdílet okamžitě poté, co se v knihovnách vysokých škol objevily první skenery.

Díky doplňku EPUBReader pro Firefox si můžete číst elektronické knihy přímo v

Existují však i autoři, kterým piráti nevadí. Paolo Coelho na svou fanouškovskou stránku dokonce sám umístil své knihy ke stažení zdarma. "Piráti světa, spojte se a piráťte vše, co jsem kdy napsal!" vyzval čtenáře v reakci na snahu amerických zákonodárců regulovat sdílení nelegálního obsahu internetu.

Iniciativa známá pod zkratkou SOPA neprošla, s nezdarem se potýká i snaha Evropské unie internetové pirátství regulovat. Ovšem celosvětové prodeje Coelhových knih se blíží téměř čtvrt miliardě, takže tam, kde by nezavedený autor tratil, si mistr pár tisíc prodělaných dolarů ani nevšimne.

U nás je zastáncem volného přístupu ke knihám například Michal Šanda, který dal už před víc než rokem k dispozici volně celou svou tvorbu. "Mně jde o to, aby se knihy četly, a ne aby se válely v knihovničkách," tvrdil tehdy.

Prodejnosti papírových verzí jeho knih to paradoxně vůbec neublížilo, naopak – udělal si tím dobrou reklamu. Potvrzuje tak, že příčina a následek mohou být často obousměrné. Podle výzkumů totiž až každý druhý čtenář někdy navštíví nelegální úložiště knih, a je tak vlastně pirátem. Viděno opačně: každý pirát se může stát platícím zákazníkem.

Co se nejvíc krade

Oficiální statistika nejstahovanějších pirátských kopií samozřejmě neexistuje. Podle nakladatelů byl dříve největší zájem o sci-fi a fantasy knihy, které neexistovaly v elektronické podobě a komunita fanoušků je skenovala a následně sdílela. Z aktuálních titulů dnes patří k nejstahovanějším:

E. L. Jamesová
Padesát odstínů šedi, temnoty a svobody jako e-kniha od nakladatele neexistuje, čtenářky však pořídily sken. Komunita čtenářek romantických příběhů je poměrně velká, sdílejí zejména červenou knihovnu a harlekýnky.

Dan Brown
Šifrou mistra Leonarda počínaje a Infernem konče, přičemž se kradou nejenom knihy, ale i audioknihy.

Terry Pratchett

Český vydavatel Zeměplochy je legendárním bijcem pirátů. Když Vladimír Talaš z Talpressu před lety zjistil, že knihy, za jejichž práva zaplatil, volně kolují po internetu, podal trestní oznámení. Policie piráta vypátrala, Talaš se s ním mimosoudně vyrovnal a jeho peníze poslal na charitu. Boj však pokračuje, Pratchett je stále jedním z nejvyhledávanějších autorů. (legálně od 119 Kč zde)

Jo Nesbø
Nelegálně obíhají po internetu jak české, tak anglické překlady jeho detektivek, zájem je i o audioknihy včetně Lovců hlav (legálně za 189 Kč zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.