„Je to jedno velké představení, každý z režisérů má osm minut a osmdesát metrů čtverečních, ve kterých může udělat divadlo,“ popisuje vedoucí souboru Pavel Štourač, který tentokrát místo režie dělá jednotlivým představením supervizi, aby vše do sebe zapadalo a vznikl souvislý večer.
Režiséři, mezi kterými jsou studenti JAMU, zahraničních škol i členové Continua, dostali zadání vybrat si jakoukoli historickou událost, která se ve 20. století odehrála v roce končícím osmičkou.
„Někdo sáhl po známých věcech, jako je okupace Československa roku 1968, aby to zpracoval z nezvyklého úhlu, tedy z pohledu člověka, který stál na ruské straně. Někdo si vybral epizodní příběh japonského bojovníka, který se ukrýval na Filipínách ještě třicet let po skončení války,“ přibližuje jednotlivé nápady, které dali režiséři dohromady. Diváci dále mohou vidět třeba slavný rozhlasový moment z roku 1938, kdy Orson Welles překvapil Ameriku svou mystifikací, sugestivním vysíláním Války světů.
Nebo téměř zapomenutou děsivou událost z roku 1978, kdy členové ultralevicových Rudých brigád unesli a zavraždili italského politika Alda Mora. „To si vybrala naše dlouholetá členka Sara Bocchini, zpracovává to způsobem, kdy událost přímo nezobrazuje,“ popisuje Štourač. Bocchini se ve svém kusu zabývá italskou společností té doby, která po 55 dramatických dní teroristické akce nadále vedla poklidný život. „Vlastně to nečiní nikdo z režisérů, každý se v dané události zabývá něčím mimo hlavní linku,“ uvažuje lídr Continua.
Přímo pro Rusy
„Nazvali jsme to Cirkus 20. století. Scéna je osmistěn, do kterého diváci vstoupí a ocitnou se uprostřed arény. Herci jsou okolo v jednotlivých pokojíčcích. Je to taková freak show,“ přibližuje uspořádání novinky 8, kterou doplňuje živá kapela.
Continuo se dále připravuje na speciální uvedení předchozího kusu Poledne. Příběh o osudech Rusů, kteří jako jediní vyrazili v srpnu 1968 protestovat na Rudé náměstí, v pražské La Fabrice uvedou 22. srpna přímo před třemi z nich. „Máme tu čest zahrát jim je samé.“ O představení Poledne jsme psali v recenzi zde: Tanec se sklenkami. O tíži sovětské totality lze vyprávět lehce.
