Zatímco lidé z hudební branže si kladou otázku, jestli neověřená autorská dvojice padne na ústa nebo naopak vydá bestseller roku, Michal Horáček je nadšen neotřelými zpěváky Františkem Segradem či Slovenkou Szidi Tóbias, kterým dali na albu šanci. Vždyť v Česku prý nejsou jen zpěvačky Lucie Bílá nebo Helena Vondráčková.
"Úplně na počátku jsem si položil otázku, jestli v klubech a hospodách vystupují tak výrazné osobnosti, aby si mohly stoupnout například vedle Richarda Müllera," říká Horáček. Když před čtyřmi lety na festivalu v Roudnici nad Labem slyšel zpěváka Jardu Svobodu a kapelu Traband, okamžitě vycítil, že narazil na toho pravého.
"Dali jsme slovo. Svoboda byl velice rezervovaný, připadal mi zakřiknutý. Bylo vidět, že nečeká, až přijde nějaký Horáček a bude mu povídat o Hegerové. On si dělá svoje věci a bude si je tak dělat vždycky," vzpomíná Horáček. Svoboda pak zpíval na desce Hapky a Horáčka Mohlo by tu být i líp.
"Rád jsem si to zkusil. Michala Horáčka považuju spolu s Jaromírem Nohavicou za nejlepší textaře šansonů," říká Svoboda.
"Ten kluk je svůj, žije svými věcmi, je to jeho úděl. Možná by byl schopen zpívat v Olympii za milion franků, ale když dostane jen pět korun a buřt, tak bude vystupovat v kavárně na půl cesty. Jemu to stojí za to. Navíc Jarda je naladěný na podobnou duchovní strunu jako já. Orientuje se v myšlenkových zdrojích bible. Když něco řeknu, ví, proč o tom mluvím. To usnadňuje komunikaci," chválí Horáček svého partnera.
Navíc se ukázalo, že Svoboda umí vyjít vstříc jeho textům. "Pokud si myslel, že text potřebuje valčík, udělal valčík," dodává Horáček.
Ovšem Svoboda si dal podmínku, že na společné desce nebude zpívat žádný z obvyklých interpretů Hapkových a Horáčkových písní. "Moje podmínka zněla: Pojďme najít nové tváře," říká Svoboda.
Na tom se s Horáčkem shodli: "Jarda nechtěl spolupracovat na něčem, co se vysílá jako hudební vsuvky v estrádách TV Nova. Tam by on nemohl jít. Má na to plné právo a je poměrně snadné to pochopit. Ale kladl jsem si otázku: budu mu já jako textař konvenovat, jemu, který sám píše velmi dobré písně?"
Svoboda například odmítl Horáčkův text, který se naopak líbí Haně Hegerové. "Jarda řekl, že mu nerozumí. To je čestné. Pak jsme pracovali na písničce, kterou Jarda dvakrát třikrát zhudebnil a již zpíval Jan Spálený. Ta se nelíbila zase mně, tak na desce není," vysvětluje Horáček.
Nastalo období pracného hledání, předělávání písní i přesvědčování interpretů. Například s šansoniérkou, jež si říká Ta Jana z Velké Ohrady, se autoři nedohodli. Zpěvačka Radůza se na nabídnuté Horáčkovy texty necítila. Ester Kočičková sice jednu píseň nazpívala, ale snímek neprošel výběrovým procesem.
Za umělecké zjevení na domácí scéně Horáček považuje skupinu Neočekávaný dýchánek a její zpěvačku Zuzanu Hanzlovou. Ani s ní se však autoři nedohodli.
"Neměli jsme jí nabízet hotovou písničku. Měli jsme být otevřenější a říci: toto je prapůvodní tvar písničky. Jestli se vám zalíbí, udělejte si ji s kapelou sami. Kdybychom takhle jednali od začátku, určitě by Zuzana Hanzlová zpívala písničku Sněžný muž yetti," míní Horáček.
"Yettiho" nakonec na albu zpívá Ivana Chýlková, která Horáčka nadchla poté, co v Manéži Boleslava Polívky skvěle vystřihla jeho a Hapkovu píseň Šašci počmárání. "Přesně takhle měla ta skladba znít. Když jsem Ivaně Chýlkové zavolal, abych jí nabídl píseň, řekla: Na ten telefonát jsem čekala dvanáct let," dodává Horáček.
Na desku se pak dostaly nahrávky se slovenskou šansoniérkou Szidi Tóbias, již Horáček považuje za nástupkyni Hany Hegerové. A píseň Praha s valašským všeumělem a zpěvákem Fratiškem Segradem je jeho tipem na hit. "Jednu zkušenost s touto písní už mám," říká Michal Horáček. Občas vystoupí v rozhlase, kde snímek pustí.
"Pokaždé telefonovala spousta lidí. Ptali se: Co to bylo, kdo to zpíval? To mě povzbuzuje. Vzpomínám, že o písničce Dívám se dívám lidi říkali: nikdy nikdo ji nebude vysílat, vždyť ta píseň má pět minut dvacet. A byl to jeden z hitů devadesátých let. Praha může být hit. My máme uši nastavené k folku, sdělné slovanské muzice, i když jsme jakoby vychovaní anglosaským světem," míní Horáček.
A jak se na tým Horáček - Svoboda dívá Petr Hapka? "Protože je to normální člověk, tak žárlí. Nechtějme od lidí, aby byli andělé. Ale je to ambivalentní vztah. Na druhé straně Hapka je muzikant, který miluje písničky. Některé si oblíbil tak, že je hraje známým. Prahu pouští každému. A říká mi: Ty jsi pomohl i nám, protože jsi našel Segrada, Szidi Tóbias a já je chci na naši desku. To budou hvězdy našeho příštího alba," plánuje Michal Horáček.
 Bývalý šéf Akademie populární hudby Michal Horáček u počítače v redakci iDNES. |
