Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Držitelkou Nobelovy ceny za literaturu je Světlana Alexijevičová

  13:01aktualizováno  13:20
Pro totalitní režimy nepohodlná osobnost, ukrajinsko-běloruská spisovatelka a investigativní novinářka Světlana Alexijevičová se stala ve čtvrtek držitelkou Nobelovy ceny za literaturu v roce 2015. Její dílo Doba z druhé ruky – Konec rudého člověka vyšlo letos v češtině.

Světlana Alexijevičová | foto: Česká televize

Doba z druhé ruky

„Příběhy, které autorka reprodukuje, jsou pro člověka, žijícího radostmi a strastmi českého ‚klídku‘ 21. století, mnohdy přízračné, naprosto nepochopitelné. Alexijevičová léta obcházela pamětníky Sovětského svazu i postsovětského Ruska, ptala se na osobní příběhy a z nich poskládala mimořádně silnou mozaiku,“ psal iDNES.cz o knize, kterou v překladu Pavly Boškové vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská. Celý článek najdete zde.

Světlana Alexijevičová se narodila v roce 1948 v bělorusko-ukrajinské rodině v městě Stanislav. Jako důsledná kritička diktátorského režimu Alexandra Lukašenka perzekvována a v roce 2000 musela Bělorusko opustit. Žila v Paříži, Göteborgu a Berlíně. V roce 2011 se vrátila do Minsku, avšak její knihy jsou v její vlasti dodnes na indexu. V loňském roce byla Alexijevičová hostem Festivalu spisovatelů Praha.

Světlana Alexijevičová

Světlana Alexijevičová

Ve svých knihách se autorka zabývá dramatickými událostmi své země, jakými byly druhá světová válka (Válka nemá ženskou tvář, česky 1987), černobylská katastrofa (Modlitba za Černobyl, česky 2002), válka v Afghánistánu (Zinkoví hoši) či právě rozpad Sovětského svazu, který popisuje Doba z druhé ruky.

Alexijevičová pracuje investigativní formou a využívá autentické hlasy lidí, s nimiž se osobně setkala. Celou tuto linii své tvorby považuje za kroniku, kterou nazývá Autobiografie jedné Utopie neboli Historie rudého člověka. Pracuje na ní již 35 let a vytvořila a vybrousila pro ni specifický žánr tvořený mozaikou úryvků stovek rozhovorů a interview s nejrůznějšími lidmi, nazývaný některými kritiky „románem hlasů“.

„Historii zajímají jenom fakta a city tu nemají co dělat. Nejsou přijímány jako součást historie. Já se však na svět dívám očima normální lidské bytosti, nikoli historika. A nad člověkem žasnu,“ říká sama autorka o rozdílu svého a ryze vědeckého historického přístupu.

Světlana Alexijevičová

Světlana Alexijevičová

Knihy Světlany Alexijevičové byly přeloženy již do 22 jazyků a autorka za ně byla oceněna řadou prestižních cen v Německu, Švédsku, Polsku, Francii a USA, mimo jiné Herderovou cenou (1999), National Book Critics Circle Award (2005), Mírovou cenou německých knihkupců (2013), Prix Médicis essai (2013). Ke všem těmto poctám nyní přibývá ta nejuznávanější: Nobelova cena za literaturu.

V jednu hodinu odpoledne oznámila jméno vítězky tajemnice Švédské akademie Sara Deniusová. Udělení ceny Světlaně Alexijevičové odůvodnila jejím „polyfonním literárním stylem, který je dokumentem utrpení a odvahy naší doby.“

Alexijevičová je vůbec první běloruskou autorkou, která Nobelovu cenu získala. Ze zemí bývalého Sovětského svazu byl posledním ve Stockohlmu titulovaným spisovatelem Josip Brodskij v roce 1987, ovšem v době, kdy už byl jako politický exulant občanem USA.

Autor:


Témata: Nobelova cena




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.