Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soudruzi ho brutálně mučili. Přesto chtěl umřít jako komunista

  14:59aktualizováno  14:59
Nejčastější slovesa ve skoro pětisetstránkové knize Světlany Alexijevičové Doba z druhé ruky – Konec rudého člověka souvisí se smrtí a násilím. Zemřel, byl zabit, zastřelen, pověšen, zahynul, padl. Zlikvidován. Mučen. Deportován. Zavřen do vězení. Znásilněna.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: wpprs

Doba z druhé ruky

Doba z druhé ruky

Příběhy, které autorka reprodukuje, jsou pro člověka, žijícího radostmi a strastmi českého „klídku“ 21. století, mnohdy přízračné, naprosto nepochopitelné. Alexijevičová léta obcházela pamětníky Sovětského svazu i postsovětského Ruska, ptala se na osobní příběhy a z nich poskládala mimořádně silnou mozaiku. Knihu v překladu Pavly Boškové vydává nakladatelství Pistorius & Olšanská.

„Historii zajímají jenom fakta a city tu nemají co dělat. Nejsou přijímány jako součást historie. Já se však na svět dívám očima normální lidské bytosti, nikoli historika. A nad člověkem žasnu,“ píše autorka knihy. V tomto ohledu je Doba z druhé ruky – Konec rudého člověka vlastně doplňkem knih jako Rusko plné křížů od Alexandra Jakovleva, tedy právě těch, jež stavějí na dokumentech a vykládají „velké dějiny“.

Světlana Alexijevičová

Světlana Alexijevičová

Alexijevičová hovoří o lidských příbězích, ve kterých nikdy není nic tak jednoznačné jako počty padlých a popravených. Nahlíží totiž do duše „sovětského člověka“, který si je dnes už vědom tragédií, jež posledních sto let historie jeho zemi provázejí, a přitom opět nostalgicky vzpomíná na tu „krásnou dobu“, kterou zničily Gorbačovovy reformy. A proto také sedmdesát procent Rusů považuje Stalina za velkého politika a ještě o patnáct procent víc věří autokratickému Vladimiru Putinovi.

Jeden z mnoha

Vasilije Petroviče N., člena komunistické strany, zpovídala autorka v jeho sedmaosmdesáti letech. Tento muž v patnácti letech udal svého strýce, že schoval pytle s obilím. Rudoarmějci strýce rozsekali šavlemi a chlapce pochválili. Během stalinských čistek byl uvězněn, brutálně mučen, stejně jako jeho žena, která vězení nepřežila. Věřil však, že stranu pouze infiltrovali zrádci.

Po propuštění se přihlásil v roce 1941 do armády, kde bojoval bok po boku se svými konkrétními nedávnými vězniteli. Mluví o nich jako o hrdinech. Dostal tři vyznamenání a byl mu vrácen stranický průkaz. „Chci umřít jako komunista. Je to moje poslední přání,“ končí svoje vyprávění.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jedna z typických ilustrací Milo Manary
RECENZE: Kultivovaná komiksová erotika nese jméno Klik

Italský mistr erotického komiksu Milo Manara se před čtyřmi lety představil v češtině ságou poněkud zvrhlého rodu Borgiů, letos na jaře přibyly dvě aktualizace...  celý článek

Spisovatel Jostein Gaarder
RECENZE: Jak se seznamuje na pohřbech, prozrazuje Loutkář

Lidé mají různé záliby. Jeden hraje na kytaru, druhý rybaří. Ústřední hrdina románu norského spisovatele Josteina Gaardera Loutkář je však trochu jiný. Rád...  celý článek

Anne Golonová byla v roce 2007 v Praze a navštívila představení muzikálu...
Zemřela autorka ságy o markýze Angelice Anne Golonová

Ve věku 95 let zemřela ve Versailles francouzská spisovatelka Anne Golonová. Proslavila se zejména knihami o Angelice „markýze andělů“. O jejím skonu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.