Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Havel je podle ankety třetí největší Čech. Po Masarykovi a Karlu IV.

  13:32aktualizováno  13:32
Podle ankety České televize z roku 2005 se Václav Havel stal po Karlu IV. a Tomáši Garrigueovi Masarykovi třetí největší osobností naší historie i současnosti. Nejvýraznější osobnost moderních dějin Česka výrazně přispěla i české kultuře, připomeňte si její literární, dramatické a filmové počiny.

Václav Havel: exprezident, dramatik, spisovatel a držitel mnoha českých i zahraničních cen. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Havel vyrůstal v rodině známých pražských podnikatelů-intelektuálů. Jeho dědeček Vácslav spolu s architektem Stanislavem Bechyněm vypracoval návrh secesního multifunkčního paláce Lucerna, který postupně vznikl v letech 1907 až 1921.

Trutnov 2008 - Václav Havel a Ivan Martin Jirous

Trutnov 2008 - Václav Havel a Ivan Martin Jirous

Vácslav stál i u zrodu barrandovských filmových ateliérů, které se pro tuzemské i světové filmaře slavnostně otevřely 25. ledna 1933. Na projektu se podílel i Havlův strýc Miloš.

Ale právě tento fakt Václavu Havlovi znemožnil po ukončení základní školní docházky další studia. S výučním listem chemického laboranta a dokončeným gymnáziem, do kterého docházel do roku 1954 po večerech, se na vysokou školu nedostal z kádrových důvodů.

První zkušenosti s divadelním prostředím získal coby jevištní technik v Divadle ABC a Divadle Na zábradlí, přitom dálkově studoval dramaturgii na DAMU. První texty začal publikovat již ve dvaceti letech.

Spisovatel Václav Havel

od her k projevům

Základním souhrnem literárního díla Václava Havla jsou sedmidílné Spisy, které vydalo v roce 1999 nakladatelství Torst, a které obsahují veškerou Havlovu tvorbu, počínaje juvenilní poezií přes dramatické texty a eseje až po státnické projevy. V roce 2007 přibyl ke spisům osmý svazek, shrnující Havlovy texty z let 1999 - 2006 včetně vzpomínkové koláže Prosím stručně a poslední hry Odcházení.

Z filmu Občan Havel

Z filmu Občan Havel

Za své literární dílo získal Havel řadu mezinárodních cen. Naposledy převzal z rukou zakladatele Charty 77 Františka Janoucha Cenu Jaroslava Seiferta.

"Je to poměrně osamělá cena, kterou dostávám za literaturu, nikoliv za své veřejné či politické působení. Přichází v době, kdy sám usiluji o návrat k divadlu a literatuře. Proto mě to obzvlášť těší," řekl tehdy po převzetí Havel novinářům.

Dramatik Václav Havel

Více o divadelních hrách

Jednou z hlavních deviz Václava Havla coby dramatika byl fakt, že uměl těžit z každé i té nejbezvýchodnější životní situace maximum.

Ať už šlo o časy, kdy "jenom" nemohl studovat či pracovat v oboru, nebo prodělával náročné období policejních výslechů a vězení, vždy se snažil vnímat všemi smysly a své zážitky a zkušenosti přetavit do uměleckého tvaru. I proto oslovují jeho divadelní hry autentičtěji než jakékoli jiné.

Necelé dvacítce divadelních textů naposledy kralovalo Odcházení. "Hra vyrůstá z archetypálního zážitku rozkladu hodnot promítnutého do schématu vladaře, který přichází o moc a následkem toho se rozpadá i jeho dvůr. Z patolízalů jsou zrádci a naopak ti, kterými bylo pohrdáno, jsou nakonec jediní věrní," popsal dramatik.

Hra, která se v počátcích stěhovala po velkých pražských scénách, začala žít vlastním životem. Po pražské premiéře v Divadle Archa získala inscenace podobu londýskou, královehradeckou, českotěšínskou, varšavskou, bratislavskou, českobudějovickou a plzeňskou. To vše za necelých sedm měsíců.

Václav Havel a film

Občan Havel a jeho Odcházení

K filmovému řemeslu se Havel poprvé přitočil ve vrcholné éře československé kinematografie, nové vlně. Zahrál si v debutu Pavla Jiráčka s názvem Každý mladý muž (1965). Po jeho boku se objevil mimo jiné Pavel Landovský.

Kontakty s filmaři nepřerušil ani v dobách tuhé normalizace ani po revoluci. Nejtěsněji spolupracoval s Jiřím Menzelem na filmové podobě Žebrácké opery (1991). Na place se setkal i s Janem Němcem na Nočních hovorech s matkou (2001), Českým lvem za celoživotní přínos oceněný Vojtěch Jasný mu věnoval snímek Proč Havel? (1991).

Z filmu Občan Havel
Z filmu Občan Havel
Z filmu Občan Havel

Záběry z filmu Občan Havel

První, kdo mimo Havlovy nejbližší rodinné příslušníky a kolegy nahlédl do zákulisí jeho prezidentského úřadu, byla režisérská dvojice Pavel Koutecký, Miroslav Janek. Ti v dokumentu Občan Havel odhalili bývalou hlavu státu v rozčilení či podráždění.

Zachytili mimo jiné zákulisní spory s Václavem Klausem, přípravy na první prezidentský projev, loučení s první ženou Olgou, ale i svatební obřad s herečkou Dagmar Veškrnovou. Dohoda byla ovšem jasná: nic z natočeného materiálu se nesmí odvysílat, dokud Havel neopustí prezidentskou funkci.

Koutecký zaznamenal i zmatené balení věcí, které si na jaře 2003 Havel skládal do krabic. "Tady je růženec od papeže a tady... to asi patří státu, ne? To je státní pečeť, ježišmarja!" směje se ústřední postava dokumentu.

Koutecký se premiéry nedočkal. Zemřel tragickou smrtí při natáčení v roce 2006, práci po něm dokončil právě Janek.

Jako prezident účinkoval Havel dál v několika dokumentech (13. komnaty Pavla Landovského, Jiřiny Šiklové, Český Woodstock, Paní Olga) či v Kamenném mostu (1996) Tomáše Vorla, v poslední době se chystal před kameru v roli autora ve filmu Odcházení, jejž podle Havlovy stejnojmenné hry připravoval režisér Jaroslav Brabec.

Dalším plánem měla být filmová adaptace románu Mnichovský přízrak, kvůli níž v Praze sešel se svým dlouholetým přítelem Milošem Formanem a francouzským spisovatelem a autorem knihy Georgesem-Marcem Benamou.

Nejdůležitější ceny Václava Havla

1968 Velká rakouská státní cena za evropskou literaturu: udělilo Spolkové ministerstvo pro vzdělání a umění ; Vídeň, Rakousko
1979 Humanista roku: udělila "Church of Humanism" šesti čs.disidentům ; New York, USA
1986 Cena Erasma Rotterdamského: udělila nadace Erasmovy ceny; Rotterdam, Nizozemí
1989 Cena Olofa Palmeho: udělil The Olof Palme Memorial Fund; Stockholm, Švédsko
1989 Mírová cena západoněmeckého knižního velkoobchodu: udělila Nadace Mírové ceny ; Frankfurt, Německo
1990 Medaile Rady Evropy: udělila Rada Evropy; Štrasburk, Francie
1990 Mezinárodní cena Simona Bolívara: udělilo UNESCO; Paříž, Francie
1991 Cena Karla Velikého: udělila společnost pro udílení ceny; Cáchy, Německo
1997 Cena Evropské rady pro divadlo: udělila Mezinárodní asociace divadelních kritiků, Mezinárodní ústav středomořského divadla, Unie evropských divadel a festival v Avignonu; Paříž, Francie
2001 Velká cena Světové akademie kultur: udělila Světová akademie kultur ; Paříž, Francie
2002 Cena za lidská práva: udělila česká pobočka Amnesty International; Praha
2004 Cena Thálie: udělilo kolegium pro udílení ceny za celoživotní přínos divadlu; Praha
2006 Výroční cena za osobní přínos československé a české kinematografii: udělila Asociace českých filmových klubů; Uherské Hradiště/Hrádeček
2008 Cena Karla Čapka: udělilo České centrum Mezinárodního PEN klubu; Praha
2008 Cena Jaroslava Seiferta: udělila Nadace Charty 77; Praha

Poprvé a naposledy se pak na režisérskou židli posadil v případě vlastního Odcházení. Ve filmu, jenž publikum rozdělil na dva tábory, si zahráli Josef Abrhám, Jan Budař ale i Havlova žena Dagmar.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Svět módy podle ilustrátorky Megan Hessové
Po Sexu ve městě ilustruje kreslířka životní příběh Coco Chanel

Módní návrhářka Coco Chanel přesvědčila svět, že dámské kalhoty, bižuterie i značkové parfémy mají smysl. Její život nyní představuje kniha Coco Chanel –...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.