Jak jinak rozumět jeho údajné nabídce Lucii Bílé, aby moderovala i nadcházející ročník. Pokud Vachler tvrdí, že mnohonásobná slavice provedla večerem "krásně, úžasně a decentně", směje se divákovi cynicky do tváře.
Český lev 2012VÝSLEDKY: Českým lvům kralují Poupata LVICE: Lev skončí ve zděném výklenku, tvrdí Geislerová HVĚZDNÝ REŽISÉR: Chci točit o hokejových mistrech z 50. let, přeje si Jiráský |
Jak to bylo ve skutečnosti, viděly tisíce lidí u televizních obrazovek i v sále pražské Lucerny. První skupina se mohla alespoň vysvobodit stisknutím tlačítka na dálkovém ovladači. Přímí účastníci ale neměli jinou volbu než sklopit zrak a doufat, že večer plný trapnosti a neprofesionality rychle uteče.
Pokud jste sledovali Oscary, tak víte, že se letošní udílení neslo ve znamení retra. Zcela logicky: minulý rok vznikly silné snímky, které vzdaly poklonu průkopníkům kinematografie. Proč byl slavnostní večer Českého lva na téma Zpěváci a hudebníci filmu a filmařům, můžeme jen hádat. Prostě to tak bylo.
A tak nahodilost bez hlubšího plánu ovládla celý večer, který rezignoval na program, spolehl se na jednotvárná taneční vystoupení podbarvená zremixovanou hudbou velkých klasiků a na žoviální bezprostřednost zpívající moderátorky. Může se ale filmový svátek, který má oslavovat kreativitu, zcela vydat do rukou umělkyně, která už léta recykluje sama sebe?
Za sebe mluví reakce lidí, když Lucie Bílá zpívá. Diváci dávají pozor ještě při úvodní písni Život jen jen náhoda, ale při dalších vystoupeních využívají chvilku, kdy se zrovna nic nepředává, a družně spolu hovoří. Horší okamžiky přichází, když zpěvačka mluví.
Dramaturgie pořadu se pravděpodobně spolehla na domněnku, že většina obyvatelstva považuje Bílou za neodolatelně roztomilou. Zřejmě proto bychom se měli rozplývat, když zpěvačka spojuje jednotlivé bloky nesmyslným řetězcem asociací, které jako požár přeskakují z jedné na druhou, prohořívají přes oslí můstky a hasnou v doutnajícím popelu trapnosti bez pointy.
Až halinovské brebtání tak může začít u věcí, které Bílá sbírá (slavíci, zrcátka, šperky), pokračovat přes rozjímání nad oblíbeností domácích zvířat (křeček a rybička) a teleportem nespoutané fantazie doputovat až k touze obléknout kůži Josefa Kemra v roli "sprostého" dědy ve filmu Na samotě u lesa.
Krev do tváří se hrne i při rozhovorech s předávajícími, jimiž jsou filmaři a hudebníci. Když na pódium dorazí třeba Karel Holas a František Černý ze skupiny Čechomor, omračuje je Bílá propracovanou otázkou: "Co vás napadne, když si vzpomenete na film Rok ďábla?" Početná hluchá místa je třeba přebít hihňáním. Při dramatu si zpěvačka zase pomáhá námořnickým chraplákem.
Český lev 2012 - Anna Geislerová s cenou za Nevinnost ( Praha, 3. března 2012)
Naštěstí není jen zle. Blikající polystyrenový nápis Český lev láká na pódium umělce, kteří s sebou přinášejí upřímné emoce a opravdový humor. Obojí přichází asi nejvýrazněji s Josefem Somrem, který získal cenu za mimořádný přínos českému filmu a dočkal se bouřlivého potlesku vestoje. Utkví nevěřícné poděkování Anny Geislerové i sympatické popíchnutí hlavního sponzora rebelujícím dokumentaristou Martinem Marečkem.
Při těchto světlých okamžicích a jediném opravdu povedeném vtipu s Jiřím Pechou přichází radost a dočasná úleva od pocitu, že jsme se ocitli na soukromém večírku divné party s neukojitelnou zálibou ve vyvolávání rozpaků. Nejde ale jen o to, že se na to blbě dívá, problém je hlubší.
Český lev 2012 - Herec Jiří Pecha letos Českého lva opět nezískal. (Praha, 3. března 2012)
Odfláknutý scénář degraduje slavnostní ráz celé soutěže a trivializuje ji. Program, který si neváží svých diváků, o ně časem přijde. A co se stane s Českým lvem bez zájmu veřejnosti? Jednoduše zanikne a s ním i jeho základní poslání. Podpora českého filmu.
