Poupata se do českých kin dostala až v závěru loňského roku, kdy už se mezi recenzenty začalo šuškat, že Ceny české filmové kritiky a Český lev nebudou mít v seznamu nominací jasného černého koně. Nakonec se ale ukázal Jiráský se svým sociálním dramatem, v němž září, od dnešního večera navíc oceněný, Vladimír Javorský v roli podivína, závislého na blikajících automatech.
Oceněná Poupata |
Myslíte si, že se něco změní poté, co jste upozornil právě na téma automatů?
Doufám a je to jedna z motivací, proč jsem točil. Žijeme v roce 2012 a tváříme se, že patříme do civilizovaného světa. Dvacet let od revoluce stále nejrůznější skupiny formou lobbingu trvají na tom, aby tady automaty stály a vydělávaly prachy. Provideři už jich ale naštěstí tolik neprovozují, protože je to kvůli uvalené dani začíná stát peníze. Bohužel to ale trvalo moc dlouho. Doufám, že jednou zmizí úplně, protože ničí životy.
Věřil jste si, že vyhrajete? Přece jste přišel s debutem...
Vůbec jsem o tom nespekuloval a v momentě, kdy měl film premiéru, poprvé někdo řekl, že by vůbec Poupata mohla někde soutěžit. Ten film přitom neměl žádné soutěžní ambice a já taky ne. Byl to jenom takový bonus, poděkování lidem za to, že to se mnou dělali.
Vladimír Javorský ve filmu Poupata a s Českým lvem za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.
Na čem teď pracujete?
Moc rád bych udělal několik filmů. Relativně nejblíž, tedy ve fázi scénáře, je drama z prostředí mediček, které si u studia přivydělávají prostitucí. Pak je to problematika transplantování orgánů. A do budoucna mám jeden velký plán...
A to?
Chtěl bych udělat film z 50. let o generaci mistrů světa v hokeji, kteří vyhráli jeden rok zlato a dva roky na to šli do kriminálu na čtrnáct let za velezradu. Mladí kluci... Národ, který hokejem žije, by to, myslím, mohlo zajímat. Ale to je hudba budoucnosti, protože tohle bude velmi drahé.
