Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Dědeček měl krásný klavír.“ Pianista Dénes Várjon měl jasno od dětství

  17:51aktualizováno  17:51
Dénes Várjon patří k předním maďarským pianistům mladší generace. Jeho koncert 26. listopadu bude pozoruhodný i tím, že jako jediný zahraniční host zařadil do programu českou hudbu, a to skladbu V mlhách Leoše Janáčka.

Maďarský klavírista Várjon zahraje i Janáčka. | foto: PJ

"Janáček je jedním z mých nejoblíbenějších skladatelů. Miluji jeho klavírní i komorní díla, jako je Houslová sonáta nebo Concertino," uvedl Dénes Várjon, který je navíc nejen sólovým hráčem, ale také profesorem Hudební akademie Ference Liszta v Budapešti.

Na Janáčkovi oceňuje především specifický hudební jazyk. "Cítím silnou vazbu mezi ním a hudbou maďarského skladatele Bély Bartóka. Často proto hraji oba na jednom koncertě. Janáček i Bartók čerpali z lidové hudby a vyjadřovali se originálním způsobem," dodává.

Setkání s legendou

Várjon je žákem Andráse Schiffa, proslulého maďarského pianisty, který už několikrát koncertoval i v Praze. "Potkal jsem ho, když mi bylo sedmnáct let, a od té doby se pravidelně účastním jeho mistrovských kurzů, které pořádá většinou v Anglii, ale také v Itálii nebo v Rakousku. Naučil jsem se od něj podstatné věci týkající se jednotlivých skladatelů, jakož i barev a zvuku. Slyšet ho hrát během lekcí pro mě vždycky byl obrovský zážitek. Později jsem měl to štěstí, že jsem si s ním mohl zahrát skladby pro dva klavíry nebo pro čtyři ruce," vzpomíná.

Schiff mu také představil autory, které Várjon do té doby příliš neznal. "Mezi ně patřili Janáček nebo Smetana, ale také třeba Maďar Sándor Veress," přiznává.
Jakožto umělec i pedagog vzpomíná na dobu, v níž v Budapešti působily hudební legendy. "Musela to být zlatá epocha, když společně vyučovali Béla Bartók, Zoltán Kodály, Ernst von Dohnányi nebo Leo Weiner, u něhož zase studovali dirigenti jako Fritz Reiner nebo Georg Solti. Já sám jsem studoval také u Györgye Kurtága, kterého ovlivnil právě Weiner. Tradice maďarské klavírní školy tak vlastně stále pokračuje," zdůrazňuje.

Jeden zjev ovšem ční nad ostatní. Ferenc Liszt, jehož jméno nese budapešťská hudební akademie nebo cena udělovaná maďarskou vládou, mezi jejímiž nositeli je i Várjon. "Liszt je důležitý nejen jako pianista, ale i jako postava hudebních dějin. Podstatnou měrou ovlivnil většinu skladatelů, jeho pozdní díla podle mého názoru již ukazují k hudbě Bartóka, Schönberga, Messiaena i Kurtága. Byl pianistoukouzelníkem a jeho vývoj od raných virtuózních kousků k pozdějšímu stylu je neuvěřitelný a jedinečný. Sonátu h moll osobně považuji za jedno z největších klavírních děl, jaká kdy byla napsána," tvrdí.

Měl jasno od dětství

Právě Sonátou h moll uzavře Várjon svůj festivalový koncert, na němž dále přednese kromě Janáčka i Maďarské rolnické písně Bély Bartóka a Sonátu As dur, op. 26 od Ludwiga van Beethovena. Pianistu Rudolfa Firkušného naživo nikdy hrát neviděl. "Obdivuji však jeho hru z kompaktních disků a videozáznamů. Obzvlášť se mi líbí jeho snímky českých autorů, jako je Dvořákův Klavírní koncert, ale také Beethovena a Chopina," zdůrazňuje. Várjonovy aktivity se neomezují jen na hraní a výuku, organizuje také festivaly komorní hudby. Jeden takový připravuje v Budapešti se svojí manželkou Izabellou Simonovou, rovněž pianistkou, s níž příležitostně vystupuje.

Hudba ho obklopovala od dětství. "V naší rodině sice nikdo nebyl hudebníkem, ale každý hudbu miloval. Rodiče mě jako pětiletého začali brát do opery. Dědeček měl doma krásný starý klavír, takže pro mě bylo přirozené začít hrát. Ve dvanácti jsem si uvědomil, že nechci být ničím jiným než hudebníkem," uzavírá.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.