Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSA: Z poválečného masakru fraška. Dechovka se vypořádala s Dobronínem

  17:22aktualizováno  17:22
Divadelní spolek VOSTO5 přivedl v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu do sálu v pražské Baráčnické rychtě skutečně pohnutý příběh obce Dobronín, který skvěle ilustruje zamotanou dobu první republiky, stigma druhé světové a vůbec skutečnost, jak dokážou být tato stará témata stále živá i v dnešní době.

Hra dechovka má premiéru v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

V čtyřech odehraných představeních inscenace Dechovka pozval režisér Jiří Havelka diváky jakoby přímo do dobronínského kulturního domu, který byl tím nejvýmluvnějším svědkem tragických událostí. Stejně jako celým představením rezonuje motiv dechovky, prostorem sálu rezonuje příběh o vině a ochotě se s ní vyrovnat.

Masakr u Dobronína

Před třemi lety byl u obce Dobronín na louce Budínka objeven hromadný hrob s ostatky místních Němců zabitých těsně po válce. Na místě hrobu byl vztyčen dřevěný kříž, který byl několikrát poničen. Po dlouhých debatách byly ostatky pohřbeny na jihlavském hřbitově. Vzhledem k tomu, že všichni svědci události jsou už po smrti, nebyl případ nikdy spolehlivě vysvětlen.

Havelka ale nehraje na zbytečně tíživou notu, první scéna z jednání obecního zastupitelstva o tom, jak bude vypadat památník obětí, kam ho umístit a zda ho vůbec někam umísťovat, vzbuzuje spíše smích. Někteří z herců jsou skvěle rozsazeni v publiku a za jejich výkřiků směrem k pódiu jsou diváci přímo účastni lopotného veřejného zasedání.

Druhá část hry nás přenese do doby veselejší, unylé závěsy nahradí česká trikolóra, bodrá šenkýřka roznáší po sálu pivo a Baráčnická rychta je svědkem slavnostního otevření dobronínského sálu v roce 1923, kdy si na pódiu potřásali rukama čeští i němečtí obyvatelé, aby pak společně zhlédli sokolské vystoupení.

Naivita a dobová krása z obrazů přímo čiší a je dobře vystavěna kontrastu konce druhé světové, kdy sál náhle zahalí dým a temnota a místo oslavných proslovů se na pódiu přemalovává vlajka Sudetendeutsche Partei.

Sami se neshodneme, popisuje režisér

Rozhovor s Jiřím Havelkou o nové hře divadla VOSTO5

Režisérem hry o Dobronínském masakru je Jiří Havelka ze souboru VOSTO5 (13....

I když by bujaré oslavy a první poválečná pitka mohly být kratší, divák zůstává v napětí, tuší, že už je ve vzduchu onen čin, který o pětašedesát let později dostane Dobronín do čelních zpráv a znovu rozedře zahojené vzpomínky.

Zprvu se může zdát, že téma dobronínského masakru v kombinaci s poetikou VOSTO5 nemůže fungovat, aniž by došlo k narušení nějaké piety. Je to ale právě naopak, ona složitá doba a skutečnost, jak se s ní dnes vyrovnáváme, je právě nejvíce podobna frašce.

Marginální dohady o tom, kolik přesně bude mít pomník centimetrů a kde ho postavit, si totiž jiné zpracování ani nezaslouží. Představení Dechovka se tedy trefilo přesně do těch bolavých míst, na která bychom rádi zapomněli.

Byla by škoda, kdyby zůstalo jen u těch čtyř představení, takových "dobronínských sálů", jako je ten v Baráčnické rychtě, by se po celé republice jistě ještě pár našlo.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záběr ze site-specific představení V kruhu, které Divadlo Continuo uvedlo v...
RECENZE: Na Kratochvíli vypustí kvůli zkáze světa i tamní vodní příkop

Vodním kanálem pomalu plave muž táhnoucí za sebou vor s mrtvým zářícím andělem. Ten má na zádech nápis „Your utopia is my dystopia“. Obraz asi nejvíce vypovídá...  celý článek

Přemysl Pálek v titulní roli nového nastudování Krysaře v pražském Kalichu
Landův Krysař vznikl ve staré době. V Kalichu zkoušejí novou verzi

Po důmyslné dřevěné scéně plné otočných kulis se prochází postava v kápi. Herec Přemysl Pálek odříká své věty důsledně zadumaně. Jeho role Krysaře vzbuzuje...  celý článek

Z open-air verze představení Tu noc těsně před lesy
RECENZE: Představení u Stalina vylepšují pejskaři, turisté i zevlouni

Jinde je všechno stejné. Tato cynická poznámka uvádí neméně cynický text z pera francouzského dramatika Bernarda-Marie Koltése. Ten své dílo uváděné pod českým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.