Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co by mohlo prospět českým hudebním Andělům? Jedině je zrušit

  13:03aktualizováno  13:03
Ani ne tak sobotní předávací večer v Incheba Areně, který byl jen ukázkou bezzubosti a předpos...osti autorů jeho scénáře, jako spíše leckteré z výsledků letošních Andělů vypovídají o smutné úrovni. Ale ne (nebo nejen) českého popu, ale především české Akademie populární hudby.

Hudební ceny Anděl | foto: Lukáš BíbaiDNES.cz

Tereza Pergnerová Po výhradách, které se právem snesly na adresu pořadatelů Andělů v minulých letech za příšerné "andělské večery", lze oné půltřetí hodině těžko vytknout něco podstatnějšího než unylost. K té přispělo jednotné ladění písniček, které hrála většina nominovaných ("proboha, hlavně nehrajte něco neznámého a hlasitého!"), překvapivá, i když z hlediska jejích někdejších výkonů v Esu vlastně chvályhodná "normálnost" moderující Terezy Pergnerové, její drhnoucí dialogy s předávajícími hosty i decentnost proslovů vítězů.

O jediné vzrušení v hale se vlastně postaral režisér klipu Charlie Straight Vít Haratek, který jako jeden z mála patrně promluvil, jak mu zobák narostl (a možná i jistá roztomilá "hladinka" velela), dále lehoulinký politický šťouch Anety Langerové a zpěv ředitele Novy Petra Dvořáka. Na údajně hlavní událost české popmusic roku dost chabá bilance. O průběhu předávacího večera čtěte zde.

Kopírka objevem

Samotné výsledky samozřejmě nevypovídají o stavu české hudební scény. To ani nikdy žádná soutěž tohoto typu vypovídat nebude. Jen jej může více či méně zkreslovat z pohledu těch, kteří ji skutečně sledují, případně potvrzovat "správný vkus" těch, jejichž pojem o domácí populární hudbě diktují pouze rotace komerčních rozhlasových stanic.

Charlie Straight Pravda, určitě se bude mluvit o tom, jak je úžasné, že si Charlie Straight odnesli tři ceny a jaký je to závan čerstvého vzduchu do zatuchlého prostředí. V kontextu nominací, ze kterých se ve druhém kole v přímém přenosu vybírali jednoocí mezi slepými, to tak skutečně je. Ovšem není náhodou problém už v oněch nominacích? Nekonfliktní kytarovka, která zní tzv. "dokonale britsky" (jako by šikovný pajc byl nějakým plusem), se komicky dostala do pozice nejviditelnější české popové "alternativy" roku 2009.

Nic proti těm nejspíš docela milým chlapcům z Třince. Jsou-li tak talentovaní, jak se při jejich mládí zdá, určitě časem pochopí, že trocha osobitosti nebude na škodu. A že právě ona jako jediná jim v budoucnu může pomoci ve vytouženém proražení i mimo české hranice. Byť to bude s největší pravděpodobností jen na klubové úrovni. Jednou provždy se prosím rozlučme s představou, že anglo-americká nejvyšší liga poprockového mainstreamu - na rozdíl od takzvaných "okrajových žánrů" - mezi sebe pustí nějakého přivandrovalce z Evropy. Má-li však kategorie Objev roku zachytit mainstreamový talent a doporučit jej publiku k dalšímu sledování, cenu dostali správně. Ale tím to opravdu končí. Rozhovor s kapelou Charlie Straight čtěte zde.

Třetí vzadu

Ještě podivuhodnější výsledky hlasování Akademie najdeme v kategoriích Zpěvák a Zpěvačka roku. Zcela markantní je to v prvně jmenované. Co se vlastně odehrává v hlavě jednotlivého akademika? K čemu přihlíží při své volbě? Zohledňuje i to, zda kandidát na vítěze také něco říká svými písněmi? A to, jestli je zpěvák kvalitní například i z hlediska zcela objektivních parametrů jako je hlasový rozsah, výraz a intonace?

Tomáš Klus Patrně ne, protože kdyby tomu tak bylo, musel by - z nominovaných, což je samo o sobě, jak už bylo naznačeno, hluboce svazující - zvítězit buď Jaromír Nohavica (coby zástupce těch, kteří i "něco říkají") nebo Petr Kolář (jako zpěvák výrazně techničtější; od kvality jeho hudby v této souvislosti odhlédněme). Při vší úctě k Tomáši Klusovi nelze nekonstatovat, že je v téhle sestavě "třetím vzadu". A mezi nominovanými ženami je to vlastně totéž v bleděmodrém.

Jedni rádi ano, jiní rádi ne

Jenže co jiného čekat od Akademie, která už dávno ztratila prestiž a v níž převládají prodavači z obchodů s deskami, plniči rozhlasových selektorů, jejichž mnohdy jedinou odbornou schopností je správně kliknout myší počítače na zvolený řádek, a víceméně náhodně oslovené "celebrity"?

Ředitel televize NOVA Petr Dvořák.Vždyť si vezměme pár známých tváří z těch, které televize při ceremoniálu nejčastěji zabírala. Mají opravdu televizní "hlavouni" typu Janise Sidovského, Radana Dolejše nebo Petra Dvořáka - při vší úctě k jejich profesi - čas a chuť se při své vytíženosti zabývat českou hudební scénou skutečně do hloubky? A kolik českých popových či rockových alb za minulý rok skutečně slyšel třeba jazzový skladatel, pianista a kapelník Milan Svoboda?

Možná do desítek jmen jdoucí řada hudebních odborníků, kteří domácí scénu sledují už proto, že to mají v popisu práce, a jsou navíc schopni skutečné reflexe hudební kvality, v seznamu akademiků není. Většinou z vlastní volby. Jsou si vědomi, že jejich hlas by se mezi těmi ostatními ztratil a oni by pak celý další rok museli chodit kanálem. Úvaha typu "s těmihle já v jedné partě nebudu; oni z ní nevystoupí, protože je to pro ně prestižní záležitost, tudíž musím vystoupit já, protože můj hlas prostě má větší váhu než jejich" může někomu znít elitářsky a ješitně, ale ve skutečnosti je jen zdravě sebevědomým zhodnocením vlastní profesionality.

Zrušte to

Vlastně jediné, co by bylo možno brát jakž takž vážně, jsou výsledky žánrových kategorií. Tam lze předpokládat, že hlasují lidé, kteří se na daný žánr specializují, i když jejich seznam nikde - alespoň v tuto chvíli - zveřejněn není. Ale jejich pozice vůči hlavním Andělům je tragicky ostudná. Letos byly ceny udělovány v kulturáku na Novodvorské, napřesrok je Lešek Wronka nejspíš klidně předá na záchodcích pro zaměstnance na ostravském nádraží a nikoho to nezarazí. Pravděpodobnost, že by byli vítězové aspoň vyjmenováni při hlavním ceremoniálu, se zjevně rovná možnosti přistání Venušanů na Řípu. Výsledky žánrových Andělů najdete zde.

Ale jak ze začarovaného kruhu ven? V některých kruzích se mluví o tom, že nazrál čas na "protiakci". Jenže i případní "trucAndělé" by časem nejspíš dopadli buď stejně (do sestavy by infiltrovala ta samá jména, pokud by vycítila patřičně blyštivou budoucnost) nebo fiaskem (ceny by sice byly vysoce odborné, ale mohly by se udělovat leda tak v některé intelektuální kavárně, třeba už proto, že by nesehnaly dostatek sponzorů).

Nejlepší by bylo jakékoli soutěžení v hudbě (ale i jiných uměleckých oborech) prostě zrušit. Česká hudební scéna by nebyla ani lepší ani horší a řada novinářů včetně níže podepsaného by se mohla jeden víkend v roce věnovat mnohem smysluplnější činnosti. Jenže... Takže... Za rok na shledanou.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jaromír Honzák
Žánroví Andělé dolétli k Žambochům, cenu mají i Květy a Jaromír Honzák

Vítězi žánrových kategorií výročních cen Akademie populární hudby Anděl za loňský rok se stali Květy, Green Smatroll, Jaromír Honzák Quintet, BraAgas, Žamboši,...  celý článek

Anděl 2010 - Charlie Straight
Nejúspěšnějšími v Andělích byli Charlie Straight. Získali tři ceny

Vyhlášení hudebních cen Anděl zahájila moderátorka Tereza Pergnerová výzvou k minutě ticha za polské oběti leteckého neštěstí. Teprve po ní odstartoval...  celý článek

Hudební ceny Anděl
Vyberte vítěze Andělů a porovnejte své tipy s MF DNES a iDNES.cz

Do devatenáctého udílení hudebních cen Anděl zbývají hodiny. Podívejte se na soupisku nominovaných a vyberte vlastní vítěze. Své tipy srovnejte s MF DNES i a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.