Namísto přidrzlého a dekadentního punku na ně čeká poněkud krotká a civilní písničková deska.
Když před třemi lety vydala tahle newyorská trojice debutové album Fever To Tell, skrze jejich skvělá, avatngardním hlukem naplněná EP, je znalo jen pár zasvěcených.
Debut ale způsobil celosvětovou senzaci, mluvilo se o nejnedoceněnější kapele současnosti, lichotky a uznání létaly ze všech stran. Jaké asi muselo být překvapení tisíců fanoušků, když do přehrávače vložili tolik očekávanou albovou novinku Show Your Bones...
Na Fever To Tell kapela uchvátila geniální jednoduchostí, chytrou dravostí, unuděným sexappealem prolezlý hlasem Karen O. Ta své posluchače hypnotizuje uhrančivým pěveckým projevem, kdy dokáže udržet v hlase lascivnost té nejšpinavější děvky, aniž by působila vulgárně.
Umí znít nuděně, ale přitom z hlasu neztrácí jiskřivé napětí. Garážový zvuk, rock'n'rollová přímočarost a indie kouzlo nedbalé elegance, kterou resuscitovali The Strokes, dostává v podání Yeahs zcela nový, o poznání dekadentnější rozměr.
Na Show Your Bones ale Yeah Yeah Yeahs nečekaně změnili kurz. Dekadentně špinavé punkové odrhovačky nahradili poprockovými akustickými písničkami. Art-punkový melodický choas z Tick, Pin nebo Rich nahradili o hodně krotší kompozice. Yeahs svůj zvuk očistili, zbavili ho tolik zábavných nánosů avantgardního garážového indie rocku a řekli si tak o pozornost konzervativnějšího auditoria.
Přeposlouchat debut bylo na prvních pár pokusů docela složité. To, co vás nutilo se hlukovými stěnami prokousávat, bylo uhrančivé charisma a jedinečnost jejich zvuku. Když vás pak třetí čtvrtý poslech chytil, je dost možné, že jste Fever To Tell z discmana pár týdnů nevyndali.
V případě novinky Show Your Bones je to naopak. Přes líbivější, uchopitelnější melodie a aranže se prokousáváte ke zbytkům té již zmiňované charismatické atsmoféře - tak jako tak, i Show Your Bones se vás po čase chytne a nepustí.
Doby, kdy na svých ranných EP kombinovali hrdelní zpěv s dětskými vybrnkávačkami, skončily s nástupem debutu, s tím se už všichni smířili. S příchodem nové desky Yeas udělali další krok k vrcholům hitparád po celém světě.
Neznamená to sice, že by už nebyli schopni natočit strhující desku, jakou Show Your Bones bezesporu je. Ovšem s každou nahrávkou ztrácejí něco z toho, co je dělá nezaměnitelné, což je škoda.
Kapele se určitě nedá upřít chvályhodná snaha neustále svůj zvuk někam posouvat, stejně jako schopnost napsat krásné a chytlavé melodie, třeba Cheated Hearts nebo Dudley jsou nehledě na okolnosti téhle nahrávky vysoce nadprůměrné pop-rockové hity.
Na albu jsou i momenty, které svou nevázanou divokostí evokují staré nahrávky, ať už je to úderná Honeybear, skvěle dekadentní Phenomena nebo špinavá odrhovačka Mysteries.
Kdo objeví Yeah Yeah Yeahs s deskou Show Your Bones, bude mu frfňání nad tím, že kapela ztrácí svou identitu, připadat vedlejší a užije si jednoznačně nadprůměrné album. Na druhou stranu, spousta příznivců starých Yeahs zklamání nad tím, že se jim dostalo něco zcela jiného než čekali, asi nikdy nepřekousne.
YEAH YEAH YEAHS - Show Your Bones
Universal, délka CD 38:58
Tři pecky: Honeybear, Phenomena, Way Out
Hodnocení iDNES: 
