Dokumentaristka z bývalé Jugoslávie absolvovala před šesti lety pražskou FAMU; koproducentem Černobílé v barvě se stal její angloamerický manžel a spolupracovník David Charap ze společnosti Arcimboldo. Jako hlavní producent je pod filmem podepsán Čestmír Kopecký, objevitel nových látek i talentů, který z České televize odchází. Výraznou roli podle režisérky ve filmu hraje kamera Marka Jíchy. Ale hlavní zásluhy Erdevički připisuje Věře Bílé, s níž se spřátelila natolik, že zpěvačka mluví zcela bez zábran.
"Přesvědčila nás, že není podstatné, jestli je zpěvačka nebo Romka: je to zkrátka zajímavá ženská, svébytná osobnost, ale taky matka, která se zrovna trápila starostmi, kdy jí syna propustí z vězení," vypráví Erdevički. Při natáčení musel celý štáb přivyknout životu romské komunity, což prý nebylo vždy jednoduché. "Vážím si toho, že jsme si získali jejich důvěru, takže nás nebrali jako cizí návštěvu, ale někdy jsme si zoufali. Stalo se, že jsme přijeli, nanosili techniku, postavili světla - a když jsme po hodinách příprav chtěli začít, řekli nám: 'A proč vlastně máme dneska pracovat? Pojďte, radši něco dobrého uvaříme, posedíme, zazpíváme si.' A my měli dodržovat výrobní plán! Nakonec se však slitovali: točili, aby nám udělali radost."
Za třicet natáčecích dní, které tým Miry Erdevički loni od března do července trávil střídavě v Rokycanech, Praze, na pařížském koncertu i na Slovensku u rodičů Věry Bílé, tak vznikl portrét hvězdy na pódiu a současně i hráčky, která v automatech nechala všechny peníze.