Divákům se ve filmu Zločin v Polné představí i Karel Roden, který dostal roli T. G. Masaryka. | foto: Archiv České televize

PRVNÍ DOJMY: Roden umí i Masaryka, ale Zločin v Polné jím šetří

  • 6
Jako detektivka napínavé, jako justiční drama zajímavé, jako morální kázání únavné. Dvoudílný Zločin v Polné, který se vrací k vraždě vrcholící protižidovskými pogromy, uvede ČT s Karlem Rodenem v roli T.G. Masaryka od 31. ledna.

Okolnosti případu jsou známé včetně faktu, který požitek z detektivky zákonitě kazí: že pachatel nebyl vypátrán. Když na Bílou sobotu roku 1899 našli u Polné mrtvou Anežku Hrůzovou, zrodila se fáma, že její krev Židé potřebovali do velikonočních macesů, a obviněn byl flákač Leopold Hilsner.

Vývoj takzvané hilsneriády, za níž proti pověrám vystoupil i T. G. Masaryk, natočil podle scénáře Václava Šaška režisér Viktor Polesný. Odvedl solidní práci všude tam, kde se pátrá, šetří, porovnávají důkazy, vyslýchají svědci, zkrátka kde se vypráví profesní román v pečlivých dobových kulisách.

Napětí si udržuje i soudní síň, kde Hilsner v úlisné stylizaci Karla Heřmánka mladšího chystá perné chvíle bezmocnému obhájci v podání Jaroslava Plesla, kde se zamítají námitky, manipuluje porotou a bitky vycházejí z reálných protokolů.

Ovšem příběh má i salonní linku rodiny a přátel advokáta, v níž se rozebírá zpátečnictví, rasová nenávist, vyšší mravní princip. A tou protékají zbytečné minuty vysvětlivek typu „Rukopisy mu nestačily, že si ten Masaryk nedá pokoj“.

Ach ano, Masaryk: Karel Roden ho hraje střízlivě, úsporně, se samozřejmou důstojností osamocené autority uprostřed zpovykaných studentů. Ale příběh jím šetří, v prvním dílu má jen závěrečné vteřiny a ani ve druhém si ho divák nijak zvlášť neužije, na rozdíl od harmonikáře šířícího umělý kolorit.