Nevadí opsané scénky, smích už posté našlehaný z policistů, koktavých hostů a stánkových prodavačů zlevněného humoru bez záručního listu. Vadí jen nepatřičně hříšné slovo, které budiž do spisů zaneseno, zkoumáno, převraceno, jazykově i významově pitváno, odborné diskusi podrobeno a v krajním případě pak vtěleno do úředního dokladu o hrozbě pokutou čili správním řízení.
Anekdoty má každý rád, dovedou přec lid rozesmát - takže nad těmi lze ještě oko přimhouřit. Ale kdo se zastane hrdiny převzatého představení s nanejvýš podezřelým názvem O sexu, drogách, rock and rollu a divadle, který v téže době na ČT 2 posílal svůj zpackaný život do - však víte kam?
Těch pár menšinových diváků sotva vyjde do ulic, aby strážcům mravů vysvětlilo rozdíl mezi divadelní nadsázkou a ryzí estrádou; vždyť stejně marnou obhajobu už ČT 2 vedla kvůli slavné hře Obrázkáři a dokumentu o Mikim Volkovi. Odpověď zněla: nic proti jejich obsahu, pokud se vysílají po desáté večer. Jenže co mají televize hrát do té doby? Zrnění? Stařičké filmy, kde nejdrsnější nadávkou je "vy čerchmante"?
Zákon je nedotknutelný, avšak soud smí přihlédnout k polehčujícím okolnostem. A tak by Nova mohla vyváznout s podmínečným odkladem díky nápadu Vladimíra Železného, aby byl příští díl Zlaté mříže věnován sci-fi - vždyť tohle výběrové, ba zhoubně intelektuální téma může šéfa Novy třeba připravit i o křeslo.
Každopádně ČT 2 by měla dostat rovnou milost za včerejší Klíč k určování trpaslíků, hraný dokument založený na denících Pavla Juráčka. Snímek jedinečný, od vložených archivů po "domácké" animace skvěle natočený. A natolik soukromý, upřímný do nejmenší důvěrnosti, až se v člověku perou dva hlasy.
Prvý se ptá, zda by si Juráček takové zveřejnění přál. A druhý namítá: ten život přece obnášel rozvod, film i tanky, bez jednoho či druhého by nebyl Juráčkův portrét tak uhrančivě, sebevražedně a hořce úplný, jak jej Martin Šulík natočil.
Anekdoty má každý rád, dovedou přec lid rozesmát - takže nad těmi lze ještě oko přimhouřit. Ale kdo se zastane hrdiny převzatého představení s nanejvýš podezřelým názvem O sexu, drogách, rock and rollu a divadle, který v téže době na ČT 2 posílal svůj zpackaný život do - však víte kam?
Těch pár menšinových diváků sotva vyjde do ulic, aby strážcům mravů vysvětlilo rozdíl mezi divadelní nadsázkou a ryzí estrádou; vždyť stejně marnou obhajobu už ČT 2 vedla kvůli slavné hře Obrázkáři a dokumentu o Mikim Volkovi. Odpověď zněla: nic proti jejich obsahu, pokud se vysílají po desáté večer. Jenže co mají televize hrát do té doby? Zrnění? Stařičké filmy, kde nejdrsnější nadávkou je "vy čerchmante"?
Zákon je nedotknutelný, avšak soud smí přihlédnout k polehčujícím okolnostem. A tak by Nova mohla vyváznout s podmínečným odkladem díky nápadu Vladimíra Železného, aby byl příští díl Zlaté mříže věnován sci-fi - vždyť tohle výběrové, ba zhoubně intelektuální téma může šéfa Novy třeba připravit i o křeslo.
Každopádně ČT 2 by měla dostat rovnou milost za včerejší Klíč k určování trpaslíků, hraný dokument založený na denících Pavla Juráčka. Snímek jedinečný, od vložených archivů po "domácké" animace skvěle natočený. A natolik soukromý, upřímný do nejmenší důvěrnosti, až se v člověku perou dva hlasy.
Prvý se ptá, zda by si Juráček takové zveřejnění přál. A druhý namítá: ten život přece obnášel rozvod, film i tanky, bez jednoho či druhého by nebyl Juráčkův portrét tak uhrančivě, sebevražedně a hořce úplný, jak jej Martin Šulík natočil.
