ANKETA
Líbil se vám seriál Dobrá čtvrť? - hlasujte ZDE
Kdyby ovšem z kuloárů nepřicházely zvěsti o stížnostech, podle nichž prý seriál o maturantech obsahoval propagaci drog.
To může říct jedině člověk, který Dobrou čtvrť viděl z rychlíku a sotva dospěl až k včerejšímu závěru, v němž se tak pečlivě, ba školometsky hrdinka poddala návštěvě v Drop In a následné léčbě.
Pokud jinak solidní, poctivě natočený seriál provázejí nějaké pochybnosti, týkají se úplně jiných prvků. Třeba odstředivého sklonu, kvůli němuž příběh opouštěl původní svěží svět studentů a rozléval se do obvyklých kuchyní a ložnic jejich rodičů, kteří věčně něco řeší.
Nebo všeobecného smíření na hraně pohádkové dobročinnosti, jímž se včera všechny motivy uzavřely. Či malých klišé, počínaje moudrou hospodyní "z lidu" a konče nenápadným nárůstem tradičních "zdržovaček" – odchodů, příchodů, příjezdů, odjezdů, otvírání a zavírání dveří, vět "sedni si, nezouvej se".
O takových šmouhách se dá mluvit – ale o "málo zlých drogách"? Vždyť i hereckým králům příběhu Janě Preissové, Vilmě Cibulkové nebo Tomáši Hanákovi se Martha Issová v roli narkomanky více než vyrovnala.
Její zásluhou nebyla droga strašákem z letáku, nýbrž přímým dokladem nejen fyzického rozpadu osobnosti: nejistoty zastírané siláckými gesty, předstírání maskovaného frackovitou rebelií, izolace, samoty, ztráty vůle i soudnosti. Martha Issová tuhle spirálu sebezkázy roztáčela střízlivě a věrně, bez pouček, tedy mnohem účinněji než deset vzdělávacích pořadů.
Druhá řada Dobré čtvrti už se píše. Nejhorší, co by se mohlo stát, je možnost, že by ČT autorku "umravnila" a vehnala ji do neškodných uliček seriálu, v němž dobří lidé o zlých drogách jakživo ani neslyšeli.
