Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zívr obsadil Letohrádek. Zívat určitě nebudete

  10:09aktualizováno  10:09
V pražském Letohrádku královny Anny se koná rozsáhlá výstava významného českého umělce Ladislava Zívra, jediného sochaře proslulé Skupiny 42.

Ladislav Zívr: Muž s přístrojem - Ladislav Zívr: Muž s přístrojem | foto: Národní galerie

Převážnou část vystavených děl tvoří plastiky z polychromované nebo patinované pálené hlíny, která byla hlavním Zívrovým materiálem již od raného školení v otcově hrnčířské dílně, spolu se sádrami, které jasně zachovávají umělcův rukopis.

Téměř stovku plastik doplňuje malý soubor pastelů zachycujících Zívrovy tvůrčí vize.

Do uměleckého života vstoupil Ladislav Zívr (1909-1980) na přelomu dvacátých a třicátých let. Silně na něj zapůsobilo dílo Otty Gutfreunda a od počátku třicátých let pod jeho vlivem vytvářel osobitě pojaté kubistické plastiky a portréty poznamenané gutfreundovským civilismem.

Portrétní tvorba představuje v Zívrově díle souvislou linii od raných až po pozdní práce – na výstavě jsou zastoupeny její nejvýznamnější ukázky.

Před polovinou třicátých let se Zívr zařadil do nejmladší generace pražských surrealistů, v letech 1942–1948 byl členem Skupiny 42 a ovlivněn její civilizační poetikou vytvořil své nejlepší plastiky, které většinou zobrazují lidskou postavu srůstající v jediný celek s přístrojem, symbolem moderní doby.

Civilistní tvorba válečných let a zejména pak let 1945–1948 se považuje za Zívrovo nejsilnější období. Výstava proto klade důraz na soubor figurálních plastik s pracovními a civilizačními náměty (např. ženy a muži pracující s různými přístroji, řemeslníci, reportéři, náměty z lékařského prostředí).

V padesátých letech v důsledku politických událostí a diktátu socialistického realismu Zívr uměleckou činnost na čas omezil. Na výstavě toto období reprezentuje několik podobizen zvířat. Sochař se tehdy v osamění obrátil za pomoci mikroskopu a dalekohledu ke studiu přírodních procesů a mikroskopických i makroskopických forem a k laboratorním výzkumům.

Jeho pozdní dílo, vznikající po roce 1963 v ústraní v ateliéru ve Ždírci u Staré Paky, vychází především z tvarové inspirace tímto dlouholetým studiem přírody. Představuje ho přehlídka různorodých biomorfních a vegetabilních forem ztvárněných v plastikách
v prvním patře.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstava Manifesto Juliana Rosefeldta
OBRAZEM: Za výstavu Manifesto by si Blanchettová zasloužila třetího Oscara

Australská herečka a držitelka dvou Oscarů Cate Blanchettová už dlouho nemusí nikoho přesvědčovat o svém hereckém talentu. Nová výstava Manifesto v Národní...  celý článek

Roman Franta: Masový běh (2016-2017)
OBRAZEM: Skol! Jizerská padesátka slaví, umělci se jí nechali inspirovat

Jedna z nejvýznamnějších zimních sportovních událostí v Česku, Jizerská padesátka, slaví letos padesátý ročník. Také k té příležitosti jsou od soboty až do 17....  celý článek

Jan Koblasa vystavuje na Pražském hradě.
Zemřel sochař Jan Koblasa, po emigraci uznávaný i v zahraničí

Ve věku 84 let zemřel minulý týden český sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů Jan Koblasa. Jeho úmrtí s odvoláním na rodinu potvrdil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.