Světlo světa tento časopis spatřil v červnu 1995. Za více než tříletou existenci se mnoho nezměnilo. Snad jen malinko grafika a papír, na němž je časopis tištěn. Ovšem pouze v tom dobrém slova smyslu. Živel bohudík neslevil z cíle, k němuž se v prvním vydání zavázal. Neustále se snaží vrtat do témat, která jsou žhavou přítomností, a přestože se jeho čtenářská obec pozvolna rozrůstá, neuchyluje se ke komerčnosti a nezískává si publikum levným podbízením se.
Jádro živlovských píšících tvoří jen hrstka lidí. O to více je zarážející, jakou vysokou má časopis úroveň.
Velkou zásluhu na kvalitě má kromě grafiků sám šéfredaktor Ivan Adamovič, který je autorem těch článků, jež by bez obtíží obstály před nesmlouvavým a přísným okem univerzitního profesora. Adamovičovou velkou láskou je totiž lezení po všemožných archivech, počítačových databázích a pidinožení se se sběrem informací k takovým tématům, jako je například dílo asi nejslavnějších kyperpunkových autorů Bruce Sterlinga a Williama Gibsona nebo třeba materiály pro rozhovor s autorem teorie chaosu Ralphem Abrahamem.
Obsah čtvrtletníku je rozdělen do několika pravidelných a obsahově sourodých kapitol.
V oddílu nazvaném Kyberija se pojmy kyberkultura, kyberpunk, kybeprostor či kybersex nejen v Adamovičově podání skloňují snad ve všech pádech. K tomu, aby se v nich čtenář lépe orientoval, pro číslo pět šéfredaktor sepsal Ďáblův slovník kyberkultury. Jinak se na stránkách Kyberije můžete například dočíst vše o virtuální realitě, Internetu, umělé inteligenci, hackingu ( Živel uveřejnil hackerský kodex) či o prostředcích, které člověku umožňují překonat hranice vlastního těla a vědomí. Ať jde již o chytré drogy a mozkové posilovače nebo nové technologie.
Rubrika, která Živel otevírá, se jmenuje Mezihled. Pod touto hlavičkou vycházejí zejména zajímavé rozhory s osobnostmi ze všech oblastí lidské činnosti. Živel tak například přinesl interview s křesťanským intelektuálem Tomášem Halíkem, cestovatelem a básníkem Emilem Holubem, spisovatelem Egonem Bondym, s již zmíněným Brucem Sterlingem, filmařem Conradem Rooksem, spisovatelem Ondřejem Neffem, šíleným umělcem Stelarcem nebo třeba japonskou virtuální pop- hvězdou Kyoko Date.
Další z částí časopisu, Rytmy, je, jak jinak, věnována současné muzice, ovšem té, která rozhodně nepatří k hlavnímu proudu. I zde je možné nalézt rozhovory, ale také profily nejrůznějších kapel, prestižních labelů a hudebních agentur.
V rubrice Kompost si zase můžete přečíst kraťoučké, nekompromisní a osobité recenze autorů 41200 a mortena na nejnovější CD, ale i knihy a filmy. Nechybí ani "hitparáda" deseti nejlepších skladeb Živlovské schody do nebe.
Ve Factě Morganě čtenář najde prakticky všechno, co se nevejde ani do jedné z předešlých rubrik. V žádném případě ale nejde o skladiště průměrných textů. Sem se vejde prostě leccos od článků o sadomasochismu ve vědě, mytologii Vetřelce, japonských kreslených filmech, přes dílo Timothy Learyho a text Svět podle ekologů až po mystérium londýnského metra, drogovou inspiraci v hudbě, japonskou mládež Otaku a kultovní seriál Twin Peaks. Prostě všechno, co je nové, zajímavé, o čem se málo ví a hlavně, nad čím se stojí za to zamyslet.
A konečně je tu část pojmenovaná Fikce, kde se objevují povídky od nejrůznějších autorů včetně členů redakce. Pokud máte pocit, že i vám leží v šuplíku nějaký vlastní kvalitní text, obraťte se na Živel, třeba vám ho otiskne.
Nezoufejte, pokud jste se probudili až nyní a zjistili, že ve středu Evropy vychází tak kvalitní a originální tiskovina jako je Živel. Některá čísla jsou ještě na skladu, stačí napsat do redakce. Ovšem exemplář, který vzbudil asi největší ohlas, a to pornočíslo 10 je bohužel již rozebrán stejně jako čtyři první čísla a číslo 8.
Přesto nepropadejte panice, protože právě v těchto dnech se sestavuje definitivní podoba dalšího vydání, tentokrát s hrozivým číslem 13!
 č.10 |
 č.2 |
 č.6 |
 č.7 |
 č.9 |
 č.1 |
 č.11 |
 č.12 |
 č.3 |
 č.4 |
 č.5 |
 č.8 |
