Ženy dávají peníze i krev na oltář krásy

  • 1
Kina mají dámský týden. Jedinou premiérou čelící druhému dílu osudů britské boubelky Bridget Jonesové je český dokument Eriky Hníkové Ženy pro měny, jehož podtitul Tragikomedie ženského života by ostatně mohl s klidem stát i v záhlaví Bridgetina deníčku.

O konkurenci tu opravdu nejde. Dokument se hranému hitu nemůže vyrovnat atraktivitou ani nasazením, neboť se promítá jen v kinech umožňujících projekci z nosiče DVD.

Tématem navíc vytváří drsnější rub téže mince, jejíž lícovou stranou Bridget tak mile baví. Potrhlá Londýňanka i její české protějšky totiž propadají hoři z téhož důvodu: nevyhovují módnímu ideálu ženské krásy.

Ale zatímco smyšlená hrdinka vystavuje své faldíky zkouškám lásky, Hníková testuje průmysl, který vzor dokonalé ženy buduje, a odolnost jeho obětí. Propagační slovník uhlazených zástupkyň ženského časopisu či modelingové agentury tak stojí proti jazyku i tvářím z úplně jiné říše, kde se scházejí anarchofeministky, nebo proti naivním školačkám - účastnicím konkurzu na manekýnky.

Muži - s výjimkou věcných typů plastického chirurga či fotografa - jsou v menšině. Filmu kralují vděčně vybrané hrdinky různého věku i zázemí. Jedna předvádí, jak si po hollywoodsku bělí zuby, jiná ujišťuje, že se líčí jen z legrace.

Zpěvačka Dara Rolins přizná úpravu svého poprsí: "Měla jsem mindrák, pomohlo mi to, neudělala jsem nic, čím bych někomu ublížila, je to mé tělo, mé rozhodnutí." Další žena se stejné operaci podrobí před kamerou snímající velké krvavé detaily. Dívenka postupující do výběru příštích modelek slibuje, že zhubne, zatímco dáma, která již zkusila diety všeho druhu, ukazuje na hromadu svých přípravků: "Když jsem u toho jedla, tak jsem přibrala." Přesto naletí i meditačním radám "hubnoucí" nahrávky, než si uleví: "Taková hovadina - že jsem na to nepřišla sama!"

Hníková našla pro svůj film, jenž začal vznikat před třemi lety na FAMU jako absolventská práce, zajímavou galerii žen s nutnou dávkou exhibicionismu. Sama přidala vtip, reportážní neodbytnost a sběratelskou pracnost.

Až zamrzí, že jen trochu rozumné ženské se z filmu nedozvědí nic, co by už dávno nevěděly: že jednou plastickou operací se nekončí, že modelce se změní život, že na zhubnutí platí pouze nejíst a že páchat kvůli vzhledu sebevraždu je holý nesmysl.

Podle režisérky se však pod vlivem filmu jistá divačka již vzdala snu o dráze modelky, což značí, že dokument může i tiše vychovávat.

,