Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřela spisovatelka Susan Sontagová

  10:47aktualizováno  10:47
Spisovatelka a režisérka Susan Sontagová zemřela v úterý na rakovinu v newyorské nemocnici. Američance, která často kritizovala domácí politickou scénu a přezdívalo se jí morální svědomí Ameriky, bylo 71 let. Za svůj život napsala sedmnáct knih, které vyšly ve více než třiceti světových jazycích.

Čeští čtenáři mají k dispozici tituly dva: román ze sklonku 18. století Vulkán a soubor esejů nazvaný O fotografii.

Celosvětově ji nejvíce proslavila studie o homosexuální estetice z roku 1964 Notes on Camp (Poznámky o fenoménu camp).

Napsala scénáře ke čtyřem filmům, které potom i sama natočila. Prvním byl v roce 1969 Duett för kannibaler (Duet pro kanibaly), posledním Unguided Tour (Cesta bez průvodce) z roku 1983.

V Americe platila za kontroverzní dámu. Byla odpůrkyní válek a bojovnicí za lidská práva.

V letech 1987 až 1989, kdy stála v čele amerického PEN klubu, vedla několik kampaní ve jménu perzekuovaných a vězněných spisovatelů. Také strávila několik let v Sarajevu, kde během obléhání v létě roku 1993 nastudovala Beckettovo Čekání na Godota.

Její rebelství se naposledy projevilo po teroristických útocích 11. září 2001. Komentáře k teroristickým útokům označila za kampaň politiků a médií, která měla ohlupovat veřejnost.

„Ten často zmiňovaný útok na civilizaci je žvást,“ řekla v rozhovoru pro časopis New Yorker. Vlnu kritiky si vysloužila i za tvrzení, že v případě jedenáctého září nešlo o „hanebné útoky“, ale o „akt, který vycházel z americké politiky“.

O její kritické práci hovoří amerikanista Ladislav Nagy: „Byla významnou postavou kritiky druhé poloviny dvacátého století. Řekl bych, že byla spíše kritička než spisovatelka. Její eseje byly vyostřené, a proto tak působivé, byla typem provokujícího intelektuála“.

Sontagová však sklízela i ceny. Třeba loni na knižním veletrhu ve Frankfurtu převzala nejvýznamnější německé literární ocenění - Mírovou cenu německého knižního obchodu. V roce 2000 dostala americkou Národní knižní cenu za historický román V Americe.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Malá černoška“ z přelomu 18. a 19. století se v Amsterdamu nově jmenuje „Dívka...
KOMENTÁŘ: Příští obětí vlny korektnosti může být Ježíšek nebo Vinnetou

Až ve středu poběží v televizi oblíbená vánoční komedie Láska nebeská, vychutnejme si pořádně okamžik, kdy v ní děti předvádějí školní hru o Jezulátku. Může to...  celý článek

Klasik českého kresleného humoru Vladimír Renčín
Zemřel kreslíř Vladimír Renčín, autor postaviček Dlabáčka či Rambouska

Po dlouhé nemoci zemřel jeden z nejznámějších klasiků českého kresleného humoru Vladimír Renčín. Ilustrátorovi a karikaturistovi bylo 75 let. Renčín je autorem...  celý článek

Michael Caine ve filmu Mládí
Islámský stát komplikuje život i hercům. Michael Caine si změnil jméno

Britský herec Michael Caine, představitel Batmanova komorníka Alfreda a milosrdného doktora z Pravidel moštárny, byl nucen k legální změně jména v souvislosti...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.