Čeští čtenáři mají k dispozici tituly dva: román ze sklonku 18. století Vulkán a soubor esejů nazvaný O fotografii.
Celosvětově ji nejvíce proslavila studie o homosexuální estetice z roku 1964 Notes on Camp (Poznámky o fenoménu camp).
Napsala scénáře ke čtyřem filmům, které potom i sama natočila. Prvním byl v roce 1969 Duett för kannibaler (Duet pro kanibaly), posledním Unguided Tour (Cesta bez průvodce) z roku 1983.
V Americe platila za kontroverzní dámu. Byla odpůrkyní válek a bojovnicí za lidská práva.
V letech 1987 až 1989, kdy stála v čele amerického PEN klubu, vedla několik kampaní ve jménu perzekuovaných a vězněných spisovatelů. Také strávila několik let v Sarajevu, kde během obléhání v létě roku 1993 nastudovala Beckettovo Čekání na Godota.
Její rebelství se naposledy projevilo po teroristických útocích 11. září 2001. Komentáře k teroristickým útokům označila za kampaň politiků a médií, která měla ohlupovat veřejnost.
„Ten často zmiňovaný útok na civilizaci je žvást,“ řekla v rozhovoru pro časopis New Yorker. Vlnu kritiky si vysloužila i za tvrzení, že v případě jedenáctého září nešlo o „hanebné útoky“, ale o „akt, který vycházel z americké politiky“.
O její kritické práci hovoří amerikanista Ladislav Nagy: „Byla významnou postavou kritiky druhé poloviny dvacátého století. Řekl bych, že byla spíše kritička než spisovatelka. Její eseje byly vyostřené, a proto tak působivé, byla typem provokujícího intelektuála“.
Sontagová však sklízela i ceny. Třeba loni na knižním veletrhu ve Frankfurtu převzala nejvýznamnější německé literární ocenění - Mírovou cenu německého knižního obchodu. V roce 2000 dostala americkou Národní knižní cenu za historický román V Americe.
29. prosince 2004 10:47
