"Tvořili spolu výraznou uměleckou a vzácně harmonickou partnerskou dvojici. Spolu byli součástí zakládající generace moderního tance v Čechách, jedni z prvních, kdo zahájili obrodu současného tanečního umění," uvedla šéfredaktorka časopisu Taneční zóna Jana Návratová.
Pro svůj výrazný talent mnaželé Vaňkovi nenašli na počátku devadesátých let v českém prostředí uplatnění a odešli do zahraničí. Nikdy ale neztratili kontakt se zdejším tanečním prostředím a pravidelně prezentovali svá nová díla v Praze.
Byli u diváků velmi oblíbeni, o čemž svědčí i Cena diváků České taneční platformy 2006 za dílo No Fear, No Die, odvážný pohled na stárnutí těla.
Ze společné tvorby skupiny Černá & Vaněk Dance lze připomenout tituly Více či méně milostné tance (1992), Applegames (1996), No Entry! (1997), Privat-Café (1998), Stop Making Sense (1999), Goblins a Happy Hour (2000), 'Adááhání - Desert Blues (2001), Scaterred Dances a Nomen nescio (2002).
Eva Černá se narodila 25. března 1962. Jak bylo typické pro její generaci, prvního tanečního vzdělání se jí dostalo v amatérském souboru.
Profesionálně začínala v souboru Laterny magiky (1984 až 1990). Později absolvovala taneční katedru HAMU; v té době už byla uznávanou tanečnicí a choreografkou. Své vzdělání rozšířila studiem na prestižní London Contemporary Dance School.
V roce 1991 založila se svým mužem duo Černá & Vaněk Dance, které bylo mimo jiné součástí generačního sdružení New Prague Dancers. "Dodnes se vzpomíná na jejich společný choreografický debut Malé modré nic (1991), který získal Cenu československých tanečních kritiků jako nejlepší představení roku a oba interpreti byli oceněni titulem tanečníci roku," vzpomíná Návratová.
K určujícím rysům Eviny povahy patřila podle ní touha po poznání a sebezdokonalování, jakož i osobní statečnost. "Ale byla statečná i umělecky. Nebála se ztvárnit kontroverzní postavu Ulrike Meinhofové v politicky radikálním představení Pavla Mikuláštíka," uvedla Návratová.
