arodil se roku 1944 v Mariánských Lázních, vyrostl v německém Darmstadtu. Napřed ho upoutal rock, dokonce založil vlastní kapelu. Během vojenské služby však začal v Karlsruhe studovat klasický zpěv. Jeho kariéra začala strmě – už ve dvaatřiceti zpíval na proslulém festivalu v Bayreuthu Siegmunda v legendární inscenaci Prstene Nibelungova režiséra Patrice Chéreaua. Ve wagnerovském svatostánku pak ztvárnil i Parsifala nebo Lohengrina. Atraktivní blonďák dokonale splňoval představu mytologických hrdinů.
Přesto se nedokázal spokojit pouze s operou. Vábily ho stylové proměny, jimž se dnes říká "crossover". Jezdil po Evropě na turné s písněmi Elvise Presleyho a dalšími hity, natočil úspěšná alba, objevoval se v kožených oblecích na motorkách. Jeho organismus však střídání různých stylů a celkovou zátěž neunesl. Během osmdesátých let se Hoffmann začal dostávat do hlasové krize.
Poslední vrchol v muzikálu
Osud mu však dopřál ještě jeden triumf. Na počátku devadesátých let zazářil v Hamburku v německé verzi muzikálu Fantom opery. Odzpíval na tři stovky představení. Byl to však poslední vrchol. Roku 1994 se u něj začaly projevovat příznaky Parkinsonovy choroby. O tři roky později si na festivalu Karla Maye v Bad Segebergu zahrál Old Firehanda po boku Gojka Mitiče, ale potom se stáhl do ústraní.
