Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel Svatopluk Havelka, autor hudby k sedmdesáti českým filmům

  9:55aktualizováno  9:55
Ve věku 83 let včera po dlouhé těžké nemoci zemřel v nemocnici v Praze hudební skladatel a pedagog Svatopluk Havelka. Jeho jméno je známé mimo jiné z titulků sedmi desítek celovečerních filmů.

Svatopluk Havelka napsal hudbu i ke slavnému filmu Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci (1968) | foto: archiv TV Barrandov

Svatopluk Havelka (1925) patřil mezi nejvýznamnější české skladatele vážné a filmové hudby druhé poloviny 20. století. Skladbu studoval soukromě u K. B. Jiráka a muzikologii na FF UK. Na hudební scéně působil od počátku 50. let. Nejprve se věnoval úpravám lidových písní i sborovým skladbám, již uvedením své I. symfonie (1955) na sebe však upozornil jako výrazný symfonický talent, který se v příštích dvaceti letech prosadil závažnými symfonickými a symfonicko-vokálními díly.

Havelku zpočátku inspirovala lidová píseň, zejména moravská melodika, počínaje kantátou Chvála světla na slova S. K. Neumanna (za kterou v roce 1961 obdržel Státní cenu) začíná experimentovat s podněty Nové hudby (aleatorika, témbrová hudba), které do jeho tvorby pronikají v 60. letech.

Od 80. let Havelka dospívá k syntetickému slohu a převažující meditativní výraz jeho hudby je dán zájmem o duchovní témata. Ten souvisí s jeho výrazným příklonem ke křesťanství, které vystřídalo skladatelovu předchozí myšlenkovou orientaci, jež se odrazila například do orchestrálního díla Che, inspirovaného známým kubánským revolucionářem.

V křesťanském duchu Svatopluk Havelka napsal skladby v posledních dvaceti letech své tvůrčí dráhy, například rozměrné oratorium Jeroným Pražský (Epistola de Magistri Hieronymi de Praga, 1989), za které obdržel Státní cenu, biblická kantáta Profeteia (1988) či komorní kompozice Tichá radost (1985), Rozhovory duše s Bohem (1991) nebo Pocta Fra Angelicovi (1987). Za jeden z vrcholů jeho díla je považována apokalyptická symfonická fantazie Hommage a Hieronymus Bosch z počátku 70. let.

Zcela zásadní byla Havelkova práce pro film, při níž si mohl vyzkoušet i skladatelské postupy, přesahující jeho volnou tvorbu. Je autorem hudební složky zhruba 70 českých celovečerních filmů a více než dvojnásobku filmů krátkých.

Mezi skladatelova nejznámější díla v tomto oboru patří Až přijde kocour (1963), Kdo chce zabít Jessii (1966), Všichni dobří rodáci (1968), Pane, vy jste vdova (1970), Ucho (1970), Marečku, podejte mi pero (1976), Božská Ema (1979) nebo Princ a Večernice (1979).

Významná byla i Havelkova pedagogická činnost. V období normalizace nesměl vyučovat na veřejných školách, patřil však k nejvyhledávanějším soukromým učitelům kompozice a přispěl ke vzdělání mnoha představitelů dnešní střední skladatelské generace. Až v roce 1990 byl jmenován řádným profesorem skladby na pražské AMU.

Za své celoživotní dílo obdržel v roce 2006 Svatopluk Havelka Cenu Ministerstva kultury. Skladatel byl manželem známé herečky Libuše Havelkové a otcem herce, režiséra a hudebníka Ondřeje Havelky.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Peter Aristone (United Islands of Prague 2017)
Věřte šťastným náhodám, vzkazuje Aristone. Poslechněte si jeho novinku

Slovenský zpěvák a skladatel Peter Aristone vydává EP nazvané Happiest Accidents. Reflektuje na něm problémy dnešní doby a nabádá posluchače, aby nechávali...  celý článek

Kryštof (Stadion Evžena Rošického, Praha, 16. září 2017)
RECENZE: Kryštof na stadion patří, jen se nemuselo tolik mluvit

Kapela Kryštof si splnila sen. Jeden a půlkrát, když v sobotu vyprodala a v neděli slušně zaplnila Stadion Evžena Rošického na pražském Strahově. Richard...  celý článek

Zpěvačka Petra Janů
Pořád se řeší, zda mám chlapa, tak si na turné jednoho vezu, říká Janů

Po osmi letech vyjde v pátek deska nazvaná Blázni a na ni naváže turné, jež odstartuje 15. října ve Zlíně a vyvrcholí 18. listopadu koncertem v pražské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.