Prvním mezinárodně známým Tabucchiho dílem bylo Indické nokturno, za které v roce 1987 dostal francouzskou cenu Médicis Étranger pro zahraniční literární počiny přeložené do francouzštiny.
Román v roce 1989 na filmové plátno převedl francouzský režisér Alain Corneau. V Indickém nokturnu se hlavní hrdina, Francouz Roux, vydává hledat svého zmizelého přítele Xaviera do Indie. Putování ho zavede do Bombaje, Madrásu i Góy.
Příběh románu Jak tvrdí Pereira se odehrává v Lisabonu roku 1938, kdy na Portugalsko doléhá tíha Salazarova fašistického režimu. Stejnojmenný film režiséra Roberta Faenzy z roku 1996 byl jednou z posledních velkých hereckých příležitostí pro Marcella Mastroianniho.
Tabucchi napsal zhruba dvacítku knih. Do italštiny přeložil dílo portugalského spisovatele Fernanda Pessoy, kterého obdivoval. Kvůli němu se také rodák z toskánské Pisy naučil portugalsky a stal se profesorem portugalského jazyka a literatury na univerzitě v Sieně.
Tabucchi rovněž psal publicistické příspěvky do italského deníku Corriere della Sera a španělského El País. Ostře kritizoval vládu Silvia Berlusconiho.
Tabucchiho dílo velmi dobře znají i čeští čtenáři. V překladech vyšly oba jeho stěžejní romány Indické nokturno (Argo 2002) a Jak tvrdí Pereira (Barrister & Principal 2005) i další knihy Sny o snech (ERM 1994), Rekviem: Halucinace (Volvox Globator 1998), Ztracená hlava Damascena Monteira (Havran 2004) a Pohled z druhé strany (Argo 2006).
