Francesco Rosi se narodil 15. listopadu 1922 v Neapoli. Po studiích práv, která však nedokončil, se začal věnovat umění. První zkušenosti začal sbírat jako asistent režie v divadle. Do světa filmu pak vstoupil v roce 1948 jako asistent režiséra Luchina Viscontiho při natáčení snímku Země se chvěje.
Jako asistent spolupracoval na dalších filmech s Viscontim, ale i s jinými režiséry. Začal také psát scénáře. Jeho režijním debutem se v roce 1952 stal životopisný snímek Anita Garibaldi, který dokončil za Goffreda Alessandriniho.
Rosi je považován za mistra děl věnovaných problematice organizovaného zločinu a korupce. V několika z nich se v hlavních rolích blýskl herec Gian Maria Volonté, jako byl Případ Mattei, který v roce 1972 získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes.
Mezinárodní věhlas si však Rosi vydobyl už v roce 1961 příběhem Salvatore Giuliano, věnovaným sicilskému banditovi. Na festivalu v Benátkách mu o dva roky později přinesl Zlatého lva snímek Ruce nad městem, v němž si zahrál americký herec Rod Steiger.
K mafiánské tématice se Rosi vrátil i ve svém předposledním díle Zapomenout na Palermo z roku 1990. Režisérskou práci pak zakončil netradičním snímkem Příměří, natočeným podle předlohy knihy Prima Leviho, která zachycuje cestu autora z koncentračního tábora v Osvětimi do rodného Turína a jeho emoce, jež přitom prožíval.
Za celoživotní dílo dostal Francesco Rosi v roce 2008 na festivalu v Berlíně Zlatého medvěda a o čtyři roky později i Zlatého lva na festivalu v Benátkách.
