Pakula měl pověst vzorového představitele angažovaných, společensko-kritických či přímo politických snímků. On sám nicméně takové přídomky neměl příliš rád. "Netočím filmy o politice - točím pravdu o světě, ve kterém žiji," tvrdil při své zdejší návštěvě v roce 1995. Tehdy přijel s manželkou a s oscarovou hvězdou své Sophiiny volby, herečkou Meryl Streepovou, která si právě přepis Styronova románu vyžádala pro slavnostní uvedení na pražském festivalu. Za zlatou sošku vděčila Pakulovi, neboť režisér ji do role Sophie prosadil vzdor snům Williama Styrona o Ursule Andressové. "Premiéra v roce 1982 byla slavná, lidé na konci plakali, jen Meryl tiše zuřila," vyprávěl. Kdosi neubral klimatizaci, diváci se potili a režisér musel herečku chlácholit.
K mimořádnému okamžiku jménem Sophiina volba vedla dlouhá cesta. Pakula, student Yaleovy univerzity, začal u filmu jako scenárista; ve třiadvaceti se stal asistentem produkce ve společnosti Paramount. Dráhu nezávislého producenta zahájil v roce 1957 snímkem svého generačního druha, režiséra Roberta Mulligana Pod tlakem strachu (přivedli pak spolu na svět ještě šest filmů). Paradoxně až nakonec si ponechal start režijní: první snímek Pakuly-režiséra nazvaný Sterilní kukačka se zrodil teprve v roce 1969.
Pakulovým postojům "sedla" sedmdesátá léta s kritickými názorovými proudy. Také uměl zvolit herce, kteří často sbírali ceny. Snímek z roku 1970 Klute (tak se jmenoval detektiv odhalující váženého občana, jenž se chce zbavit prostitutky) přinesl Oscara Jane Fondové. Typické pakulovské schéma - novinář odhaluje mocenské spiknutí, zde vraždu politika - měl Pohled společnosti Paralax, v němž zazářil Warren Beatty. A vskutku "trhákem" se v roce 1976 stali Všichni prezidentovi muži s Robertem Redfordem a Dustinem Hoffmanem v hlavních rolích: výrobní náklady zaplatilo vstupné za několik dní. Film popisoval aféru Watergate, která "sesadila" prezidenta Nixona. Komedií zlehčující ženskou emancipaci Začínáme znovu (1979) filmař-bojovník výjimečně pobavil - ale pak přišla Sophiina volba, jeden z mála Pakulových titulů, které minulý režim nevzal do tuzemských kin. Nato se režisér znovu vrátil do bitev. Stačí připomenout dvě soudní dramata, Podezření a Případ Pelikán, kde opět pranýřoval mocenské zájmy a korupci nejvyšších kruhů.
"Nemohu tomu uvěřit," reagoval na Pakulovu smrt herec Jason Robards, jemuž Všichni prezidentovi muži vynesli Oscara za vedlejší roli šéfredaktora. "Nejenom že jsme spolu pracovali, já ho také velmi miloval."
Na Pakulově stole zůstal opuštěný scénář, symbolicky opět z tematického okruhu Bílého domu - o manželích Rooseveltových.
K mimořádnému okamžiku jménem Sophiina volba vedla dlouhá cesta. Pakula, student Yaleovy univerzity, začal u filmu jako scenárista; ve třiadvaceti se stal asistentem produkce ve společnosti Paramount. Dráhu nezávislého producenta zahájil v roce 1957 snímkem svého generačního druha, režiséra Roberta Mulligana Pod tlakem strachu (přivedli pak spolu na svět ještě šest filmů). Paradoxně až nakonec si ponechal start režijní: první snímek Pakuly-režiséra nazvaný Sterilní kukačka se zrodil teprve v roce 1969.
Pakulovým postojům "sedla" sedmdesátá léta s kritickými názorovými proudy. Také uměl zvolit herce, kteří často sbírali ceny. Snímek z roku 1970 Klute (tak se jmenoval detektiv odhalující váženého občana, jenž se chce zbavit prostitutky) přinesl Oscara Jane Fondové. Typické pakulovské schéma - novinář odhaluje mocenské spiknutí, zde vraždu politika - měl Pohled společnosti Paralax, v němž zazářil Warren Beatty. A vskutku "trhákem" se v roce 1976 stali Všichni prezidentovi muži s Robertem Redfordem a Dustinem Hoffmanem v hlavních rolích: výrobní náklady zaplatilo vstupné za několik dní. Film popisoval aféru Watergate, která "sesadila" prezidenta Nixona. Komedií zlehčující ženskou emancipaci Začínáme znovu (1979) filmař-bojovník výjimečně pobavil - ale pak přišla Sophiina volba, jeden z mála Pakulových titulů, které minulý režim nevzal do tuzemských kin. Nato se režisér znovu vrátil do bitev. Stačí připomenout dvě soudní dramata, Podezření a Případ Pelikán, kde opět pranýřoval mocenské zájmy a korupci nejvyšších kruhů.
"Nemohu tomu uvěřit," reagoval na Pakulovu smrt herec Jason Robards, jemuž Všichni prezidentovi muži vynesli Oscara za vedlejší roli šéfredaktora. "Nejenom že jsme spolu pracovali, já ho také velmi miloval."
Na Pakulově stole zůstal opuštěný scénář, symbolicky opět z tematického okruhu Bílého domu - o manželích Rooseveltových.
