O úmrtí informovala agentura DPA s odvoláním na pohřební ústav, který o spisovatelově úmrtí vyrozuměla jeho dcera.
Ota Filip se narodil 9. března 1930 v Ostravě. Po válce se rodina přesunula do Prahy. Po maturitě na gymnáziu v roce 1948 se Filip stal úředníkem a redaktorem Mladé fronty. Poté nastoupil na vojnu, kde byl zařazen k takzvaným černým baronům. Od roku 1953 pak prošel různými okresními listy a pracoval v plzeňském rozhlase. Od začátku šedesátých let vystřídal několik dělnických profesí. Později dálkově vystudoval novinářsko-osvětovou fakultu Univerzity Karlovy. V letech 1968 a 1969 byl redaktorem ostravského nakladatelství Profil, ale od roku 1970 pracoval jako řidič. Ve stejném roce byl odsouzen na 18 měsíců vězení „za rozvracení republiky“. Vyrobil totiž leták, ve kterém zesměšnil Gustáva Husáka. Odseděl si čtrnáct měsíců.
V roce 1974 se Filip po nátlaku úřadů vystěhoval do Spolkové republiky Německo. Jedním z důvodů k vystěhování bylo i to, že se československým úřadům nelíbilo, že jeho knihy vyšly v Německu. Ve Frankfurtu nad Mohanem působil jako lektor nakladatelství Fischer-Verlag, spolupracoval s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung. Od roku 1982 byl členem Bavorské akademie krásných umění a německého PEN-klubu.
Mezi jeho první knihy patří Cesta ke hřbitovu (1968), která získala Cenu města Ostravy a později i několik mezinárodních ocenění, a samizdatové Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy (1971), podle kterého natočila Česká televize Ostrava v roce 1994 stejnojmenný seriál. V roce 1978 mu v Torontu manželé Škvorečtí vydali román Valdštejn a Lukrecie. Pozornost vzbudila například také německy psaná kniha Kavárna Slavia.
Zapomenout nemůžu, je to bolestnéOta Filip v rozhovoru pro MF DNES v březnu 2008 přiznává, že se se smrtí syna snaží vypořádat každý den  |
Jeho poslední knihou je Osmý čili nedokončený životopis. Je to druhá část jeho autobiografie (po knize Sedmý životopis, která končí rokem 1952), ve které se mimo jiné vyrovnává se smrtí syna, jenž si dobrovolně vzal život poté, co v roce 1998 německá televize odvysílala dokument o Filipově údajné spolupráci s StB. Televize tehdy připomněla také případ z 50. let, kdy Filip, tehdy voják, prozradil plán svých kamarádů na útěk za hranice, což pro ně znamenalo vězení. Filipa se po odvysílání televizního pořadu zastala celá řada osobností v čele se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem a ministrem kultury Pavlem Dostálem.
Ota Filip, který se zasazoval o smíření mezi Čechy a sudetskými Němci a často se vyjadřoval k různým společenským otázkám, je držitelem řady literárních cen (cena Adelberta von Chamisso, cena Andrease Gryphia). V roce 2002 mu v den státního svátku 28. října prezident Václav Klaus udělil Medaili za zásluhy.
