Podle agenturních zpráv byl upoután na lůžku už od poloviny července.
Mahfúz je považován za jednoho z nejnovátorštějších arabských spisovatelů současnosti. Středem jeho děl je člověk a jeho neschopnost bojovat proti osudu a jistým společenským konvencím. Experimentoval rovněž s technikou vyprávění a především s vnitřním monologem, zabrousil i do absurdního žánru.
Některé arabské země ho zapsaly na černé listiny kvůli jeho nekompromisní podpoře mírové dohody mezi Izraelem a Egyptem z roku 1979. Jeho snad nejslavnější román Děti z Gebeláví, který mu přinesl mezinárodní uznání, je paradoxně v Egyptě zakázán a v současnosti vězněný islámský radikál Umar Abdar Rahmán ho dokonce odsoudil k trestu smrti.
Spisovatel se několikrát stal terčem atentátu. Od posledního pokusu ho zavraždit strávil posledních zhruba deset let života prakticky jen doma a vycházel jen zřídka a vždy pod ochranou policie. Bodnutí do krku z roku 1994 mu způsobilo zhoršování zraku i sluchu a také ochrnutí pravé paže, takže texty nakonec už jen diktoval. Jeho zdraví se od té doby zhoršovalo.
Před třemi lety byl hospitalizován s opakovanými srdečními problémy. V nemocnici byl i od poloviny letošního července. Tam také zemřel.
V roce 1988 ho švédská akademie poctila Nobelovou cenou za vytvoření "arabského romanopiseckého umění s universální platností". Dostal také cenu Akademie arabského jazyka a egyptskou cenu za literaturu.
Mahfúz se narodil v roce 1911 jako nejmladší ze sedmi dětí nižšího úředníka. Během bakalářských studií získal hlubokou znalost středověké a arabské literatury. Za studií filosofie na universitě začal psát články pro specializované časopisy.
Po studiích se pustil do románů a povídek, například z prostředí faraónského Egypta. Nakonec se obrátil k sociálním tématům a napsal také několik filmových scénářů. V jednom ze snímků se objevil i známý herec Omar Sharif.
