Konráda mezinárodně proslavil román Kurátor z roku 1969, který od roku 1996 znají i čeští čtenáři. Kvůli politickým názorům později maďarští komunisté zakázali vydat jeho dílo Zakladatel města (1977). V češtině mu loni vyšly paměti pod názvem Odjezd a návrat / Nahoře pod zatmělým sluncem.
V rozhovoru pro deník Die Zeit z roku 1974 Konrád řekl: „Píšu to, co píšu. Státní nakladatelství v Maďarsku ať si z mého díla vydají, co chtějí. Já se snažím vydávat co nejvíc,“ řekl Konrád, který byl v posledních desetiletích komunismu v Maďarsku zakázaným autorem.
Narodil se do bohaté židovské rodiny 2. dubna 1933 v Debrecínu ve východním Maďarsku. Konrád přežil spolu se svou nejbližší rodinou holokaust, na rozdíl od mnoha svých příbuzných.
Obhájce svobod a kritik Orbána
Konrád byl považován za neochvějného obhájce osobních svobod. Angažoval se v protikomunistickém disentu a v roce 1988 stál u zrody liberální politické strany Svaz svobodných demokratů (SZDSZ). Od roku 1989 byl jedním z hlavních myslitelů, kteří se v Maďarsku podíleli na přechodu k demokracii.
Podle agentury Reuters byl otevřeným kritikem konzervativního premiéra Viktora Orbána, který vládne od roku 2010. Konrád mu vyčítal především jeho zásluhu na erozi demokracie v Maďarsku. „Má země začíná připomínat postsovětské diktatury ve střední Asii, někteří jí dokonce říkají Orbánistán. Mnoho mladých Maďarů se chystá odejít, mnoho z nich do západní Evropy,“ napsal v článku pro americký deník The New York Times.
V letech 1990-1993 byl prezidentem Mezinárodního PEN klubu, celosvětového sdružení spisovatelů s bezmála stoletou historií, které se skrze literaturu snaží propagovat porozumění mezi národy a svobodu slova. V letech 1993-1997 pak pracoval jako prezident Akademie umění v Berlíně. Byl vyznamenán mnoha cenami za literaturu a boj za lidská práva.
