Kenzaburó Óe pocházel ze samurajské rodiny a narodil se v lednu 1935. Na jeho tvorbu měl vliv francouzský existencionalismus. V češtině vyšly jeho knihy Chov, Mladík, který se opozdil, Soukromá záležitost a Seventeen/Sexuální bytosti. Podle Nobelova výboru jeho dílo „poetickou silou vytvořilo imaginární svět, v němž se život a představy spojují do podoby ohromujícího obrazu současného člověka“.
Óe byl znám také jako bojovník proti jaderným zbraním a za lidská práva. Například v říjnu 1994 řekl, že Nobelova cena za literaturu patří všem asijským spisovatelům a zejména těm, kteří jsou oběťmi útlaku v Číně. Odsoudil tehdy represe, jimž byli vystaveni čínští spisovatelé po násilném potlačení protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men v červnu 1989.
Ve svých knihách Óe psal i o svém postiženém synovi.
V Japonsku kvůli svým názorům na tamní společnost zůstával poněkud stranou zájmu. Neskrýval se názorem, že Japonsko bylo válečným viníkem a že v Tokiu by se mělo diskutovat o zločinech, které Japonci spáchali v Koreji a v Číně. Býval kvůli tomu terčem útoků japonských nacionalistů.
Agentura DPA píše, že po havárii ve Fukušimě z března 2011 Óe požadoval, aby Japonsko upustilo od využívání jaderné energetiky.
