Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel historik Dušan Třeštík

  11:28aktualizováno  11:28
Historik a publicista Dušan Třeštík, jedna z předních osobností současné vědy, zemřel v noci v pražské motolské nemocnici. Bylo mu 74 let.

Dušan Třeštík - Češi a dějiny v postmoderním očistci (obálka knihy) | foto: Nakladatelství Lidové noviny

V letech 1951-56 studoval na Karlově univerzitě historii. Od roku 1958 působil v Historickém ústavu Akademie věd České republiky. V devadesátých letech pracoval v Centru medievistických studií AV ČR a byl členem vědecké rady Akademie věd.

Český historik nebývá příliš často "člověk veřejný". Dušan Třeštík byl v tomto ohledu výjimkou. Jeho publicistické texty vyšly několikrát knižně, například ve sborníku Mysliti dějiny (Praha 1999), Češi: jejich národ, stát, dějiny a pravdy v transformaci (Brno 1998) a Češi a dějiny v postmoderním očistci (Praha 2005).

V těchto knihách najdeme i jeho texty zabývající se otázkami "povahy a smyslu historikovy práce", otázkami vědy a jejího postavení ve společnosti. Třeštíkovy teze, jako ta o "vymýšlení českého národa", spolehlivě vyvolávaly diskusi nejen mezi odborníky.

Ačkoli mezi prvními položkami jeho bibliografie najdeme i texty typu Obchod obilím v Hřensku v 17. a 18. století, doménou Dušana Třeštíka se záhy staly dějiny českého a evropského středověku. Jeho první monografie byla věnována osobnosti kronikáře Kosmase.

Zabýval se vznikem českého státu a státnosti, přemyslovskou dynastií, nebo historií Velké Moravy. Jeho nejvýznamnější monografie na toto téma (Počátky Přemyslovců, 1997, Vznik Velké Moravy, 2001, Mýty kmene Čechů, 2004), vyšly v edici Česká historie Nakladatelství Lidové noviny, kterou sám vedl. 

"Jeho poslední práce jsou pro danou problematiku fundamentální a asi dlouho nebudou překonány. Celou historii viděl v kontextech, v celé středoevropské dimenzi," řekl o nich jeho kolega z Centra medievistických studií Josef Žemlička.

V Dušanu Třeštíkovi ztrácí česká historická obec bez nadsázky jednu ze svých největších postav posledních padesáti let.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký spisovatel Robert Fulghum navštívil Plzeň. (2. 10. 2017)
Babička měla aféru s Cimrmanem, jsem jeho vnuk, říká Robert Fulghum

Zdeňku Svěrákovi jsem navrhl, abychom spolu napsali knihu. Protože já vím, co dělal Jára Cimrman během svých cest po USA, říká Robert Fulghum.  celý článek

Diváci berlínské olympiády roku 1936 svorně zdraví v nacistickém pozdravu.
RECENZE: Jak se Hitlerova olympiáda stala lekcí manipulace a lži

Berlínská olympiáda je dodnes velmi atraktivní téma: fantastické výkony Jesseho Owense, Hitlerovy hákové kříže a především zfanatizované davy pochodující...  celý článek

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.