Informace MF DNES nepřímo potvrdila i mluvčí nemocnice, která ale odmítla sdělovat podrobnosti.
"Je smutné, když odcházejí mí spolužáci. Vladimír studoval na konzervatoři rok pode mnou. Měl z nás zdaleka nejhorší školní docházku, ale nic to nemění na tom, že to byl zdaleka nejtalentovanější. Právě jsme přišli o jednoho z nejlepších herců mé generace. Ne-li nejlepšího," řekl iDNES.cz herec, hudebník a moderátor Marek Eben.
POSLEDNÍ A PRVNÍ. Naposledy se Vladimír Dlouhý objevil před kamerou ve filmu Kajínek (vlevo s kolegyní Tatianou Vilhelmovou) Petra Jákla, který jde do kin začátkem sprna. Tedy přesně po čtyřiceti letech, kdy se na plátně objevil poprvé (vpravo - z filmu Už zase skáču přes kaluže).
Dlouhý vystudoval herectví na konzervatoři v Praze, kde se narodil. Z jeviště jej znají návštěvníci pražského Divadla Na zábradlí a v Divadle na Vinohradech.
První jeho výraznou filmovou rolí ve filmu byl postižený chlapec ve snímku Karla Kachyni Už zase skáču přes kaluže (1970). Mezi jeho nejúspěšnější filmy z posledních let patří i snímky Knoflíkáři či Bumerang.
Kde se objevil Vladimír DlouhýVýběr z rolí Film  
Z POHÁDKY DO REALITY. Dlouhé nezapomenutelné výkony v Arabele (vlevo) i Knoflíkářích Televizní filmy a seriály |
Diváci si jej nejčastěji spojují i s rolí Petra v populárním československém seriálu české televize Arabela Václava Vorlíčka, nezapomenutelný byl i po boku Ondřeje Vetchého v pohádce S čerty nejsou žerty.
Jeho filmografie čítá stovky filmových a televizních rolí. Za účinkování ve filmu Hlídač č.47 Filipa Renče získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.
"Je to tragédie.Vladimír byl úžasný člověk a navíc profík, se kterým se skvěle pracovalo. Každý detail role pečlivě zkoumal, na každou scénu byl perfektně připravený. Ostatně v Hlídači č. 47 své mistrovství dokázal. To, jak z malé role dokázal udělat velkou, bylo jedinečné. Ještě že za ni dostal Českého lva," řekl iDNES.cz režisér Renč, kterého jsme zastihli na cestě domů.
"Počítal jsem s ním i do dalšího filmu. Mrzí mě, že už na něj nedojde," řekl Renč. "Sakra, umírají mi kamarádi,to mě fakt nebaví," dodal.
Naposledy se před filmovou kameru postavil pod režijním vedením Petra Jákla, který začátkem srpna uvede do kin film Kajínek. Dlouhý zde hrál po boku svého bratra Michala, Konstantina Lavroněnka alias Kajínka i Tatiany Vilhelmové.
"Je to zpráva, která mě hluboce zasáhla. Mezi evropskými hvězdami, které ve filmu hrají, Vladimír vynikal. Hrát s ním byl pro mě zážitek, sledovat jeho přípravu a soustředěnost . . . byl jedinečný!" řekla iDNES.cz Vilhelmová.
poslední dny s Vladimírem DlouhýmVzpomíná Petr Jákl, režisér Kajínka "Bohužel jsme o jeho nemoci věděli, jen jsme ctili jeho přání, aby se o ní mlčelo. Přesto mě zpráva o jeho smrti zasáhla, ani nevíte, jak moc.
Bude mi chybět, i když jsme se poznali až na natáčení, stal se z něj opravdový přítel. Navíc přinášel na plac radost z hraní, která byla nakažlivá - na práci s ním jsem se každý den těšil. Přesně takhle si ho taky budu pamatovat: jak přichází a nadšeně říká: Tak jdem na to, ne?" |
O podobných pocitech se těžko mluví, zvlášť když do poslední chvíle doufáte, že to nakonec dopadne dobře - a my doufali opravdu dlouho. Vladimír se neskutečně držel, postsynchrony jezdil tři dny po sobě dodělávat přímo z nemocnice, z chemoterapie, a vždycky je 'dal' naprosto perfektně. Až se nechtělo věřit. Navíc jsme ho pak ještě ze studia vozívali do divadla na představení. Byl to zkrátka profík. Hrozně mě mrzí, že se nedočkal premiéry, ale zpětně jsem rád, že viděl alespoň ty části, které namlouval, a také trailer. Myslím, že byl spokojený, těšil se.