"Jednou mi řekl, že nebýt druhé světové války, skončil by třeba jako zaměstnanec čistírny oděvů," vzpomíná Hellerův literární kolega a generační souputník Kurt Vonnegut. V době, kdy Heller vydal Hlavu XXII, pracoval jako korektor v jedné newyorské reklamní agentuře. A trvalo pak ještě zhruba dva roky, než příběh kapitána Yossariana a jeho druhů ve zbrani pronikl ze studentského prostředí mezi nejširší čtenářské vrstvy a stal se klasickým dílem amerického poválečného písemnictví.
Dnes je možné říci, že žádné další Hellerovo dílo úrovně ani ohlasu Hlavy XXII nedosáhlo, třebaže v kontextu zámořské literatury jde o nepřehlédnutelné práce. V roce 1974 vydal Heller román Něco se stalo, dále následovaly knihy Gold za všechny peníze (1979), Bůh ví (1984), Neveselá záležitost (společně se Speedem Vogelem, 1986), Nemalujte si to (1988) a Zavíráme - román, v němž v roce 1994 Heller vrátil na literární scénu stárnoucího Yossariana. Všechny Hellerovy romány jsou k dispozici v českých překladech. Nejnověji je vydává pražský BB art, kde právě vychází v premiérovém překladu Miroslava Jindry kniha Nemalujte si to.
Heller byl po listopadové revoluci dvakrát v Praze. Poprvé v roce 1995, kdy vyšel česky jeho poslední román Zavíráme! - volné pokračování osudů zestárlých a životem unavených hrdinů Hlavy XXII. Podruhé pak o dva roky později.
"Na ničem nepracuji, přiletěl jsem na prázdniny," prohlásil tehdy po příletu na ruzyňské letiště. Na otázku, co si od návštěvy slibuje, s úsměvem odpověděl, že dobré jídlo a výtečné pivo. Nicméně byl hostem mezinárodního veletrhu Svět knihy '97, kde vystoupil na tiskové konferenci, předčítal ukázky ze svých knih a odpovídal na otázky publika. Měl také přednášky v Praze a v Olomouci.
Joseph Heller nenechá Yossariana nikdy zemřít (článek MF DNES z 12. 5. 1997)
Američan Joseph Heller se představil v Praze jako spisovatel bez tvůrčích mindráků, který se nebojí přiznat, že mu občas chybějí nápady na novou knihu, a jemuž je trapně za kolegy literáty, kteří se chodí v roli autoritativních politických "komentátorů" vystavovat do televize.
Čtyřiasedmdesátiletý Heller, jenž přijel do České republiky na pozvání svého přítele a překladatele Michaela Žantovského a včera besedoval se svými čtenáři na knižním veletrhu Svět knihy, ovšem nikomu své spisovatelské kvality dokazovat nemusí. Jeho román Hlava XXII, protiválečná satira, která poprvé vyšla v roce 1961, je dnes kritiky skloňována jako kultovní román či jako jedno z nejdůležitějších beletristických děl o druhé světové válce.
"Stále se nemohu zbavit dojmu, že Hlava XXII byla náhoda," říká Heller$1#hit7"> o knize, jež mu jednou provždy zaručila tvůrčí svobodu a splnila mu tajný sen, který v sobě živil od chlapeckých let v rodném Brooklynu přání být spisovatelem. Sen, na jehož uskutečnění Heller pracoval ještě předtím, než se vypravil do války, kde strávil deset měsíců u bombardovacího letectva a poznal absurditu vojenské mašinerie. Již na univerzitě totiž Heller psal a časopisecky publikoval povídky. "Měl jsem tedy docela dobrý důvod věřit, že můžu být literát, ale Hlava XXII samozřejmě zcela změnila můj život," vzpomíná Heller.
Kniha si přitom nějaký čas hledala své obecenstvo a při jejím prvním hodnocení se z dnešního pohledu blamovali i mnozí kritici; vyloženě odmítavě například o Hlavě XXII referoval intelektuální týdeník New Yorker. Na druhé straně se Heller právě z kritik dozvěděl, že i česká literatura má svého Yossariana - Švejka. A tak není náhodou, že do svého zatím posledního díla z roku 1994, románu Zavíráme!, v němž se čtenář znovu setkává s Yossarianem, zabudoval i literární odkazy na Švejka. "Yossarian žije na konci Hlavy XXII a žije také, i když zestárlý a unavený, na konci románu Zavíráme! A věřím, že kdybych o něm napsal knihu za padesát let, zase by to přežil," říká Heller a vlastně tím ukazuje, jak přistupuje k životu - s otevřeným hledím, s lehce ironickým optimismem poučeným válkou i těžkou chorobou.
S tou se vyrovnal i literárně v knize Neveselá záležitost. Jinou část svého života, dětství prožité na Coney Islandu, zachycuje v právě dokončované autobiografii.