Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel Alexandr Hackenschmied

  0:01aktualizováno  0:01
Je to nevídaná koncentrace smutných zpráv: nejprve skonali fotografové Pavel Štecha a Zdeněk Tmej a nedlouho poté ve svém newyorském bytě zemřel šestadevadesátiletý Alexandr Hackenschmied. Autor, jemuž fotografie a film mají být za co vděčné.

Hackenschmied se mohl pochlubit i Oscarem - v roce 1966 jej obdržel za multiprojekční film To Be Alive! (Žít!), který natočil s Francisem Thompsonem a jenž byl uveden na světové výstavě v New Yorku.

Narodil se 17. prosince 1907 v rakouském Linci, ale vyrůstal v Praze. V patnácti letech věděl, co chce - fotografoval, zařídil si temnou komoru. Pohyboval se v kruzích umělecké avantgardy; například se podílel na filmu Erotikon.

Návštěva výstavy Film und Fotografie ve Stuttgartu byla mohutným impulzem - nejen pro Hackenschmieda - k dalším aktivitám. Roku 1930 zorganizoval výstavu Nová fotografie a natočil svůj první film Bezúčelná procházka (ta je dnes klasikou tuzemské filmové avantgardy). Pracoval jako zakázkový filmař a fotograf.

V roce 1938 sbíral materiál pro film o situaci v Sudetech; snímek Krize měl premiéru 13. března 1939 v Paříži. O Vánocích téhož roku Hackenschmied odjel z Paříže do New Yorku, do města, jež ho - jak se vyznal ve skvělém dokumentu, který o umělci natočila v roce 1996 Martina Kudláčková - obrovsky nabíjelo energií a na něž nedal dopustit.

V první polovině čtyřicátých let fotografoval svoji první manželku, filmařku Eleanoru (Mayu) Derenovou. Vznikl tak fascinující cyklus portrétů a aktů; naposledy byl k vidění letos zjara v Praze v rámci umělcovy retrospektivy. V roce 1947  manželství skončilo a nyní již americký občan Alexander Hammid (v roce 1946 si mění jméno) fotografování pozvolna opouští a zaměřuje se na film. Pracoval na zakázkách pro OSN a profesně byl činný až do roku 1988, kdy s přítelem Thompsonem rozpustili produkční firmu.

Hackenschmiedův přínos je postupně doceňován různými poctami, výstavami, texty, knihami. Přitom zejména jeho fotografické dílo není rozsáhlé, neboť za války se autorův meziválečný archiv ztratil. V roce 2000 Hackenschmiedova monografie otevřela edici FotoTorst, dnes už prestižní fotografickou řadu.

Alexandr Hackenschmied byl integrující osobností: slučoval v sobě fotografa a filmaře, řemeslníka a tvůrce, hlásili se k němu lidé o generace mladší. Byl obdivuhodný. Z New Yorku sledoval dění, komunikoval e-maily. Když jsem v tomto listě letos v březnu napsal, že jeho snímky Mayi jsou vrcholně erotické, ozval se:

"Uznal bych erotiku ve třech nebo čtyřech snímcích, ale v daleké většině mi byla oblast erotiky vzdálená." Tatáž Maya kdysi o jeho díle v jednom dopise výstižně napsala: "Pro svůj fantastický smysl pro formu není schopen sentimentality a pro svou jakoby dětskou lásku a něhu není schopen formalismu."

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obraz Chudý kraj od Maxe Švabinského na výstavě Světlo v obraze v Jízdárně...
VIDEO: Na Pražském hradě jsou k vidění stovky tváří impresionismu

V Jízdárně Pražského hradu začíná v pátek výstava Světlo v obraze, která si dala za cíl zeširoka představit český impresionismus. Kromě stovek děl českých...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Jan Koblasa vystavuje na Pražském hradě.
Zemřel sochař Jan Koblasa, po emigraci uznávaný i v zahraničí

Ve věku 84 let zemřel minulý týden český sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů Jan Koblasa. Jeho úmrtí s odvoláním na rodinu potvrdil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.