Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Země česká, divadlu zasvěcená

  1:00aktualizováno  1:00
Nejodvážnější a nejrozsáhlejší projekt od dob vydání akademických Dějin českého divadla. Tak odborníci na divadlo nahlížejí na svazek, který vydalo informační a poradenské oddělení pro místní kulturu Artama. Jmenuje se Místopis českého amatérského divadla. Jde o první díl dvousvazkové práce; druhá, ještě objemnější kniha se chystá na příští rok.

Místopis amatérského divadla mapuje divadelní život ve většině obcí na území dnešní České republiky od devatenáctého století do současnosti. První díl (A-M) zachycuje ochotnické divadlo ve více než dvou tisících městech a vesnicích. „Počet ochotnických spolků v českých zemích je na zápis Guinessovy knihy rekordů. V některých vesnicích existovaly třeba i tři navzájem si konkurující soubory,“ komentuje silnou tradici ochotničení Jiří Valenta, který rozsáhlý svazek připravil společně s Vítězslavou Šrámkovou a širokým okruhem spolupracovníků.

Za sestavením je šest let tvrdé práce sto padesáti lidí. Regionální spolupracovníci, často „živoucí kroniky“, obcházeli a objížděli zapadlé vesničky, zpovídali pamětníky a hledali v archivech - to vše zadarmo. „Peníze, které jsme na vydání měli, by nestačily ani na pokrytí cestovních výdajů, natož na honorář. Byla to služba českému amatérskému divadlu,“ říká Šrámková.

Na povrch díky té aktivitě vyplula řada neznámých či polozapomenutých faktů. Leckteří slavní, jako například Ema Destinnová, vyrostli právě v ochotnických spolcích; rovněž někteří zprvu lokální dramatici překročili hranice regionu. V profesionálním divadle se proslavili například autoři populárních komedií Václav Štech nebo Josef Štolba, jejichž hry nyní po dlouhých letech znovu oprášil pražský Činoherní klub.

Autoři místopisu se také znovu přesvědčili o nesmyslnosti mýtu, že repertoár amatérů tvořily pouze plytké komedie a operetky: tuzemské premiéry se v podání ochotníků dočkala například antická tragédie Elektra.

Jestliže některé spolky usilovaly o náročný repertoár, ambicí snad každého souboru bylo postavit si reprezentativní budovu - ať již divadlo nebo sokolovnu s jevištěm - a tento „stánek“ opatřit honosnou oponou. A že ochotnictví bylo zásadním proudem v české společnosti, dokazuje i to, že opony malovali vedle místních malířů pokojů také uznávaní mistři. Alfons Mucha má na kontě opon hned několik: nejznámější je ta, jež dodnes visí ve Zbirohu a za níž začínají jezdit nejen odborníci, ale i turisté.

Zbirohští se Muchovi tehdy odvděčili tak, že mu postáli modelem pro Slovanskou epopej. „Kromě toho Mucha namaloval ještě několik opon, ale po řadě z nich se slehla zem. Například jedna zmizela z vesnice nedaleko Ivančic a nikdo neví, kde je. Jen místní si špitají, že jeden ze sousedů má prý doma na stěně obrovské plátno, které nechce nikomu ukázat,“ vypráví Jiří Valenta.

Vedle Muchy pro ochotníky vymalovali opony i Antonín Slavíček, Chittusi nebo člen Osmy Antonín Procházka. Kuriozitu mají v Jabkenicích: autorkou místní opony je Bettina Smetanová, druhá žena slavného skladatele. Výjev z české historie, výstup praotce Čecha na Říp, Jabkenické nadchnul, ale Smetana prý na adresu své manželky kriticky utrousil: „No, záležet si Betty dala, ale dramatická ta malba není.“

Také v druhém díle, kde nejobsáhlejší kapitolu bude mít Praha, má být řada zajímavostí: například dokument o vyloučení Jana Pivce z ochotnického spolku Národního divadla či záznamy o nepovedené, zato obří produkci Sokolů na Vltavě.

Valenta i Šrámková si uvědomují, že místopis nikdy nemůže být kompletní. „Suma informací pořád narůstá, stále objevujeme nové skutečnosti a také se snažíme zachytit aktuální ochotnické dění. Všechno, co se do knihy nevešlo, vložíme do elektronické databáze,“ slibuje Jiří Valenta.

Místopis českého amatérského divadla - 1. díl. Holovousy: Vesnická náves na oponě ochotnického divadla.

Místopis českého amatérského divadla - 1. díl. Jabkenice: Oponu jabkenickým ochotníkům namalovala 1977 Bettina Smetanová - Ferdinandiová.

Místopis českého amatérského divadla - 1. díl. Klášterec nad Orlicí: Opona hronovského malíře Emila Zemana z roku 1927 dle Ženíškova obrazu Libušino poselství.

Místopis českého amatérského divadla - 1. díl. Mladá Boleslav: Městské divadlo, slavnostní opona Theodora Hilšera, 1909.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Diváci berlínské olympiády roku 1936 svorně zdraví v nacistickém pozdravu.
RECENZE: Jak se Hitlerova olympiáda stala lekcí manipulace a lži

Berlínská olympiáda je dodnes velmi atraktivní téma: fantastické výkony Jesseho Owense, Hitlerovy hákové kříže a především zfanatizované davy pochodující...  celý článek

Americká komička Amy Schumerová ve svém pořadu
Amy Schumerová zve na svůj pohřeb. Pít se bude moskevská mula

Dialogem se svou vaginou začíná knihu málokterá spisovatelka. Jenže Amy Schumerová není ledajaká autorka. Je to především komička a herečka, která si zakládá...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.