Román Vladimíra Sorokina vychází v nakladatelství Pistorius & Olšanská.

Román Vladimíra Sorokina vychází v nakladatelství Pistorius & Olšanská. | foto: Profimedia.cz

Ze Sorokinovy vize budoucnosti v románu Den opričníka jde strach

  • 2
Báťuška car vládne matičce Rusi. Jenže se píše rok 2027, matička Rus je obehnána zdí, kterou protíná jen pár plynovodů a ropovodů (a když "Západ" zlobí, kohoutky se zavřou – "ať si v Nice klidně mrznou"), vše potřebné dodávají Číňané ("dere se kanec čínský ruským sněhem"), a jak to vypadá za zdí, Rusové netuší, pasy už dávno hromadně spálili na náměstích. Mimochodem, i knihy dobře hoří.

Tak tohle je výchozí situace románu ruského, za sovětských časů zakázaného konceptualisty Vladimíra Sorokina (1955) Den opričníka, který byl od svého vydání v roce 2006 přeložen už do více než deseti jazyků.

Ďáblovi pacholci

"Opričníci – ďáblovi pacholci, jak se jim, svého druhu zplozencům pekla, začalo říkat – směli beztrestně utiskovat a olupovat, koho je napadlo," napsal ruský spisovatel a historik Nikolaj Karamzin ve svých Dějinách Říše ruské o tělesné gardě cara Ivana zvaného Hrozný (1530–1584).
Totéž platí o jejich následnících ze Sorokinova románu. Také mají psí hlavy a pometla (Karamzin: "na znamení, že dáví carovy škůdce a vymetají z Rusi zradu"), jen místo na koně je přidělávají na rudé, v Číně vyrobené mercedesy.

A řádí jak zjednaní. Jejich pozdravem je Slovo a dílo. Charakteristickým rysem je oddanost ke Gosudarovi, svaté Rusi, a hlavně k nadřízenému, Tátovi. "Táta je pro mě opravdu jako otec rodný," říká si – zdráháme se napsat hrdina, takže hlavní postava románu, když mu věštkyně sdělí, že od Táty "po tlamě dostane".

Šířit se víc o obsahu knihy nemá smysl, je to místy horor, chvílemi tragédie, občas fraška a jindy – například při neuvěřitelné sexuální orgii opričníků v závěru – cosi mezi tragikomedií a blasfemií.

Ale nejvíc mrazí z toho, že řada těch absurdit se může změnit v realitu (vzpomínáte na zavřené kohoutky plynovodů na počátku roku?). Chraň nás pánbůh, jestli je Sorokin vizionář!
Na závěr se nelze nezmínit o jazyku knihy a skvělém překladu Libora Dvořáka. Věty mají zvláštní, archaickou stavbu, přídavná jména a zájmena stojí zhusta za podstatným jménem a člověk má pocit, jako by si četl staré ruské letopisy. Požitek z tohoto vynikajícího románu to jen umocňuje.

VLADIMÍR SOROKIN - Den opričníka
Překlad Libor Dvořák. Pistorius & Olšanská, 176 stran, cena 239 korun
Hodnocení MF DNES: 90 %