Od čtvrtka, kdy snímek vtrhne do šestatřiceti českých kin, načnou herci v čele s Janou Paulovou a Václavem Vydrou další várku besed a podepisování: čeká je Hradec Králové, Ostrava, Brno...
Všude se však budou zároveň loučit. Příběh, v němž místní starousedlíci sehrají historický fotbalový zápas s novými sousedy - romskou jedenáctkou, je prý už definitivně poslední.
"Anekdot od diváků mám sice v krabicích ještě tisíce, vydaly by klidně na čtvrté i páté pokračování, ale já se už chci věnovat něčemu jinému. Chystám klasickou pohádku," potvrdil včera režisér své rozhodnutí.
Trvá na něm, přestože právě děti, které by se na princezny měly těšit, jej na náchodské předpremiéře zaskočily. Když jim oznámil, že místo dalších Kameňáků natočí pohádku, z úst malých diváků prý zazněl sálem zklamaný povzdech.
"V kinech mají sice Kameňáky přístupnost až od dvanácti let, jenže nedávno se mě v tramvaji ptal na třetí díl viditelně natěšený pětiletý kluk," nepopírá Troška, že lechtivý humor jeho komedií znají i děti.
"Na druhou stranu je pro ně neškodnější než bojové hry na počítači," domnívá se režisér. "A hlavně za to, že s sebou vezmou do kina na Kameňák třeba šestileté potomky, zodpovídají výhradně jejich rodiče. Tomu my nezabráníme," dodává jeden z producentů Jiří Pomeje.
První Kameňák vznikl podle Trošky jako experiment či sázka do loterie, zda se dá film vystavět jen na sérii anekdot. "Strhla se lavina, lidi mi vtipy posílají pořád, některé třeba ve stovce obměn. A chtějí, abych točil dál," tvrdí.
Pro koho vlastně? "Mladí chodí na Snowboarďáky, moje komedie jsou pro táty a mámy. Lidé mi říkají: Vy snad musíte být u nás v ložnici pod postelí, jak jste nás vystihl. Rozumím jim. Když člověk přijde večer z práce domů a neví, jestli ji zítra neztratí, je rád, že na sociální nejistoty aspoň na chvíli zapomene díky Kameňáku, že se u televize zasměje," popsal režisér své diváky. "Ti berou Kameňáky přesně tak, jak jsme chtěli. Jako anekdotu," dodává.
Oba příběhy o rodině Novákových a dalších figurkách z Kameňákova překonaly čtyřsettisícovou návštěvnost v kinech a třímilionovou sledovanost v televizi. Přitom nešlo o nákladné filmy - jeden přišel zhruba na 20 milionů korun - takže producenti by s radostí v sérii pokračovali.
Jenže Troška nechce. Dokonce prohlásil, že o divácké rekordy mu nejde: "U filmů nezáleží na pořadí v žebříčcích, důležitější je, aby uběhly dlouhou trať. Aby se k nim lidé stále rádi vraceli jako třeba k veselohrám s Vlastou Burianem. Je mi líto každého českého filmu, který podruhé už vidět nechcete."
Před rokem se Kameňák 2 čelně utkal s další českou komedií, pátým dílem Básníků. Letos má Troška odlišný typ protivníka: spolu s Kameňákem 3 startuje americký velkofilm Alexandr Veliký.
 Fotografie z filmu Kameňák 3 |
