Napříč rovnoběžkami i poledníky slavili krajané jubileum Zdeňka Svěráka s remasterovanou verzí Obecné školy, kterou před pětadvaceti lety režíroval a nyní jako dárek dal upravit oslavencův syn Jan Svěrák. „Dnešní večer si s námi, tati, užij a koukni, jak rádi máme tě,“ citoval otcův text k písni Narozeninová.
„Já jen vím, kdy a kam mám přijít, ale co se bude dít, vůbec netuším. Má to být překvapení,“ přiznal Zdeněk Svěrák ještě před tím, než k jeho poctě tleskalo pražské kino Lucerna. Přišli Jiří Bartoška, Eva Zaoralová, Daniela Kolářová, Bolek Polívka, Alice Nellis, Vladimír Smutný, Alois Fišárek, Jan Matlach, Ondřej Soukup či F. A. Brabec, mimo filmařskou branži také premiér Bohuslav Sobotka či ministr kultury Daniel Herman.
V úvodu pocty se promítly mapy všech kin, kde se oslavenci před Obecnou školou připíjelo českým sektem, po celé republice od Boskovic po Žatec. A také v zahraničí: jen Nový Zéland věnoval Obecné škole čtyři sály, v Chicagu ji hrálo kino pro více než tisíc lidí, na Aljašce se promítalo v kostelíku u piva.
Lucernu dirigoval Jaroslav Uhlíř - z plátna, ač byl přítomen i osobně. Od klavíru školil publikum, aby sborově zazpívalo oslavenci právě jejich společnou píseň Narozeninová. A sál před projekcí notoval: „ Zdeněk má narozeniny, my máme přání jediný, štěstí, zdraví, štěstí, zdraví, hlavně to zdraví.“
Tím však oslavy neskončily. „Slavíme neoficiálně v kruhu rodinném, s přáteli,“ uvedla ředitelka Žižkovského divadla Járy Cimrmana Jana Rumlenová. Víc o setkání v divadle, které večer pro veřejnost nehrálo, neřekla, jen s odkazem na citát ze hry Posel z Liptákova dodala: „My nesmíme ani naznačovat.“
