RECENZE: Proč se tak důsledně vrtat v upálení českého studenta?

Život i smrt studenta Zdeňka Adamce, který se upálil před Národním muzeem, rozebírá stejnojmenné představení pražského Divadla Na zábradlí. Režisér Dušan D. Pařízek navíc k večeru přidal druhou část Sebeobviňování, která se hraje v Pražské křižovatce či Betlémské kapli.

Nejnovější premiéra pražského Divadla Na zábradlí nazvaná Zdeněk Adamec + Sebeobviňování budí rozruch hned ze tří důvodů. 

Autorem předlohy je kontroverzní rakouský nobelista Peter Handke. 

Jako téma hry Zdeněk Adamec si vybral skutečný příběh osmnáctiletého českého mladíka, který se v březnu roku 2003 upálil na stejném místě jako Jan Palach.

Inscenace se navíc chopil uznávaný a v Evropě oceňovaný režisér Dušan D. Pařízek, pro něhož je to návrat do českého divadla po šesti letech.

Svou práci pro Divadlo Na zábradlí pojal dvoudílně. Diváci nejprve zamíří do Pražské křižovatky (či alternativně do Betlémské kaple), aby v působivém interiéru zhlédli Sebeobviňování. Dvojjazyčné scénické čtení Handkeho textu zde herci Samuel Finzi a Jiří Černý pomáhají uchopit pomocí překladů, které dva meotary promítají na zeď.

Handke se v textu vyrovnává sám se sebou a především s obviněními, která vůči jeho osobě byla vznesena pro jeho sympatie k Srbsku za jugoslávské války. „Nejhorší ideologií je ta, která má údajně vědět, který národ je dobrý a který špatný,“ zazní. Kadenci vět dokážou oba herci publiku dostatečně zpřístupnit.

Žádný přesah

Mnohem divadelnější je druhá část přímo na scéně divadla. Stanislav Majer a Martin Pechlát se setkávají na šikmé dřevěné ploše, aby prodiskutovali život a smrt zmíněného Zdeňka Adamce.

Handke jde v textu do velkých detailů, sám ostatně v díle upozorňuje, že podnikl mnoho rešerší včetně (neúspěšné) snahy kontaktovat rodiče upáleného studenta.

Divadelní kritik Vladimír Mikulka se po premiéře pozastavil nad tím, zda je s ohledem na pozůstalé vhodné pouhých osmnáct let poté podrobně rozebírat mladíkův zoufalý čin. S tím se nedá než souhlasit.

Zdeněk Adamec + Sebeobviňování

50 %

Divadlo Na zábradlí

premiéra 2. prosince 2021

režie: Dušan D. Pařízek

hrají: Samuel Finzi, Jiří Černý, Stanislav Majer, Martin Pechlát

Handke a bohužel ani Pařízek totiž nenabízejí jediné vysvětlení, proč se okázalou sebevraždou, jež vyvolala velkou mediální pozornost, nyní zabývat. Žádný sociokulturní přesah se zjevně objevit nepodařilo. Vtipné a ironické momenty komentující mladíkův život či jeho rodinu bohužel působí až neuctivě.

Nic to přitom není proti působivým výkonům Majera s Pechlátem a Pařízkově svižné režii. Divák jen neví, proč se hraje, o čem se hraje. Ledaže by Pařízek jen důrazně chtěl poukázat na kontroverzní osobnost a dílo Petera Handkeho.

Spojení s úvodním Sebeobviňováním by tomu odpovídalo. I tak si ale divák z druhé části odnese nepříjemně šmírácké pocity a přesvědčení, že úvodní scénické čtení bylo nakonec lepší částí večera. 

Zdeněk Adamec

Narodil se v roce 1984, pocházel z Humpolce a v době činu byl studentem střední průmyslové školy. V březnu 2003 se polil hořlavinou a zapálil u Národního muzea na Václavském náměstí v Praze. Přes rychlý zásah kolemjdoucích a zdravotníků se ho nepodařilo zachránit. Důvody svého činu vysvětlil v dopise nazvaném Akce pochodeň 2003, v němž se označil za „oběť takzvaného demokratického systému, kde ale nerozhodují lidé, avšak peníze a moc“. Dopis zakončil slovy: „Prosím neudělejte ze mě blázna“.

Zdroj: ČTK