Takže vody jsme si užili dost za okny i z obrazovky; bylo k mání i něco suššího? Například uprášené Policejní pohádky strážmistra Zahrádky: jejich konejšivé retro se drolilo jak instantní mumie v ulepeném sáčku. Kdo může dát do výroby v téže ČT, která se právě soustřeďuje na Četnické humoresky, téma velmi podobné, navíc však silně rozředěné, postavené na anekdotách z cudné vesnické idyly? Prvorepublikoví četníci pak vyhlíželi proti mladším poválečným kolegům Zahrádkovi a spol. jako moderní thrilleroví supermani vedle rozšafů z dob Nerudových. A když už musí být selanka, ať se rochní na návsi a nečiní náhlé vážné skoky k politice hrozící únorem 1948; vybrat si žánr znamená hlavně jej důsledně udržet.
Výjimečně se ČT dařilo v zábavě. Zeměkoule dua Kaiser - Lábus se už blíží zlaté éře České sody a na obměny jejich rituálního sportovního epilogu se člověk těší jako kdysi na Alles Gute; hry s jazykem v Bolkovinách nemohou selhat, jestliže je labužnicky převaluje v ústech pár Polívka - Markovič. Jenže to všechno jsou klasikové. Kam ČT schovala nové objevy, jež tři roky slibuje?