Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Záruba: Důležité je mít štěstí

  11:02aktualizováno  11:02
Každý student, když opustí střední školu, musí začít uvažovat, co se svým životem a budoucí kariérou podnikne dál. Absolventi uměleckých oborů jsou postaveni před stejnou volbu. Na výběr mají, zda se budou svému oboru i nadále věnovat buď na praktické nebo teoretické úrovni, nebo jestli zvolí práci zcela odlišnou. Mladý výtvarník František Záruba si vybral aktivní malířskou činnost, tedy obor, v němž není vůbec lehké se prosadit.
V článku najdete rozhovor s výtvarníkem Františkem Zárubou a ukázky z jeho tvorby.

Již během školních let se František Záruba profiloval jako krajinář. Nejprve se orientoval spíše na malbu v plenéru založenou na smyslovém vnímání. S dalším výtvarným vývojem přišla přísná obrazová konstrukce zachycující zejména skály a zemi ve svých nejrozmanitějších podobách.

Autor se narodil v roce 1977 v Praze. Po absolvování lidové školy umění nastoupil na Soukromou uměleckou školu designu v Praze. V současnosti studuje na Univerzitě Karlově dějiny umění.  V krajinomalbě Záruba čerpal inspiraci také z několika cest po jižní Evropě. Od roku 1995 vystavuje na samostatných i skupinových projektech a na rok 2002 připravuje výstavu v Galerii Scarebelus a v Ledeburském paláci.

Rozhovor s mladým výtvarníkem Františkem Zárubou

Jak dlouho už se věnujete aktivní malířské tvorbě?
Od střední školy.

Co vás upoutalo zrovna na výtvarném umění?
Myslím, že to byl hlavně fakt, že jde o tvořivý proces a znázorňování vlastních představ, pocitů nebo nálad. Když se podívám na krajinomalbu, u mne nejde jen o zobrazení krajiny, ale také o zachycení něčeho navíc. Není to tedy pouze takový impresionistický dojem z krajiny, ale také vlastní obraz duše a stavu mysli.

První samostatnou výstavu jste uspořádal již na střední škole. Jak tento projekt vznikl?
To nám domluvil profesor Jaroslav Klát s paní Těšíkovou. S nimi jsem pak navázal i další spolupráci, mimo jiné i výstavy v německém Sonnenbergu a francouzském Auxerre. Na těchto místech jsem měl výstavu ještě se čtyřmi kamarády.

Co všechno je nutné udělat během příprav výstavy?
Nejdůležitější je samozřejmě mít obrazy. Přípravy jinak trvají asi rok. S galeriemi se domlouvám tak rok dva dopředu, podle toho, jaký mají program. Pokud mají pořadník tak dokonce dva až tři roky předem. Malíř pak má i dost času namalovat obrazy přímo pro konkrétní výstavu, aby se do prostoru hodily velikostí, formátem a podobně. Musí se také natisknout pozvánky, popisky a katalog. Teď už si výstavy organizuji sám. Vždy se snažím zajistit si prostor, který mě nějak zaujal nebo se mi libí.

Tyto aktivity určitě nejsou nejlevnější...?
Daří se mi na to vydělávat, pokud to ale nestačí, tak se shání sponzoring. Zde se ale člověk musí trochu vnucovat.

Co je podle vás důležité, aby se mladý výtvarník v současné době prosadil?
Především to chce trpělivost, štěstí a vytrvalost. Hlavní je ale spíš to štěstí.

Vaše tvorba jsou zejména krajinomalby. Co vás na nich tolik přitahuje?
To už se se mnou táhne od dětství. Jako dítě jsem vyrůstal na chatě v přírodě a na střední škole jsem ji také nejradši maloval. Někdy dělám krajinu přímo v přírodě, někdy spíš ze vzpomínek.

Věnujete se také jiným námětům nebo technikám?
Občas dělám figurální kreslení, ale není to prostě ono. Také mě to baví, ale cítím, že to není přesně to, co chci dělat, i když dosahuji docela dobrých výsledků.

Většina vašich obrazů je velkoformátových. Proč?
Když je člověk v krajině, tak ho ten prostor úplně obklopuje. Větší plátno dává právě tuto možnost. Můžu vzpomenout třeba Monetovy Lekníny, které byly obrovské plachty.

Co plánujete do budoucna?
Chci se i nadále věnovat malbě. Chystám výstavu, ale ještě jsem se nerozhodl, jestli se bude týkat hor nebo barokní krajiny. Obrazy by měly být vystaveny pravděpodobně v září v Ledeburských zahradách.

Křížová cesta

La Frangui

Na břehu jezera

Olešnice

Pred bouri

Prokopské skály

Šárecké skály

Ve stínu

Žlutá nálada

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Luba Bakičová
OBRAZEM: Křehká síla skla jde do aukce. Oslňuje a hraje barvami

Od začátku října návštěvníky pražského Tančícího domu oslňují sklářské poklady vystavované v rámci třetího ročníku Křehké síly skla. Už tento čtvrtek jdou díla...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.