Představí výraznou tvorbu umělkyně, která přispěla k posílení ženské emancipace ve společnosti první půlky 20. století.
Od 14. března do 25. května bude výstavu nazvanou Milada Marešová: Zapomenutá malířka českého modernismu hostit Moravská galerie v Brně. Bude to nejen ucelený pohled na tvorbu umělkyně, na niž české dějiny umění zapomněly, součástí expozice bude například i projekce filmu z domácího prostředí nebo rozsáhlý soubor ručně malovaných diapozitivů, který Marešová vytvořila na začátku dvacátých let. Nebudou chybět ani fotografie, korespondence či dokumenty spojené s Marešovou.
Tvorbu Milady Marešové ani ohlasy odborného prostředí nikdo nezmapoval tak důkladně jako právě Pachmanová. Vysvětlení opomenutí zařadit Marešovou do historie umění Pachmanová nalezla ve faktu, že její dílo se výrazně vymyká z většiny dobové výtvarné produkce svou inspirací v německé Nové věcnosti. A tu tuzemská meziválečná avantgarda odmítala a dodnes ji tu nikdo obšírněji nezmapoval.
Matky, dcery, žebračky
Je nepochybné, že Marešová na sebe upozornila, i když po dlouhé době, svými výtvarnými kvalitami i autenticitou, se kterou zpracovávala ženská témata. Obrazy, kterým se věnovala od 20. let, ztvárňují originálně a citlivě svět matek, dcer, osamělých dívek i například žebraček. Nesporně se v nich odráží autorčin zájem o sociální problémy spojené s postavením ženy v meziválečné společnosti.
Zajímavé je, že Marešová patřila mezi první ženy, jimž se po roce 1918 otevřely brány akademického uměleckého vzdělání. Nejprve studovala na Uměleckoprůmyslové škole, posléze přešla k Vojtěchu Hynaisovi na pražskou Akademii výtvarných umění a absolvovala stáž u Františka Kupky v Paříži. V roce 1925 měla první samostatnou výstavu v Topičově salonu v Praze a o pět let později vystavovala v prestižní Aventinské mansardě, která ve 20. letech představovala veřejnosti tehdy mladou a nadějnou avantgardu dnešní špičky moderního umění - Štyrského, Čapka, Fillu či Toyen.
Kresby z káznice
Na výstavě bude k vidění také autorčina ilustrátorská tvorba z 20. a 30. let. Jako ilustrátorka knih spolupracovala Marešová i s časopisy Prager Presse, České slovo, Lidové noviny, Pestrý týden a Ženský svět.
Krátce po vypuknutí druhé světové války byla zatčena gestapem kvůli spolupráci s ilegálním časopisem V boj a odsouzena k dvanácti letům káznice a deseti letům ztráty cti. Za pobytu v káznici ve Waldheimu vznikla řada kreseb, které budou uzavírat hlavní část výstavy.
Po válce se z Marešové stala dětská ilustrátorka. K malbě se vrátila až na začátku 60. let. Právě tyto práce výstavu uzavřou.
