Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zapomenutá malířka Marešová se vrací

  11:11aktualizováno  11:11
Výstavu jedné ze zapomenutých českých meziválečných malířek Milady Marešové (1901-1987) připravila kunsthistorička, jež se specializuje na genderovou problematiku ve výtvarném umění - Martina Pachmanová.

MIlada Marešová - obraz Plovárna (1927) | foto: Moravská galerie Brno

Představí výraznou tvorbu umělkyně, která přispěla k posílení ženské emancipace ve společnosti první půlky 20. století.

Od 14. března do 25. května bude výstavu nazvanou Milada Marešová: Zapomenutá malířka českého modernismu hostit Moravská galerie v Brně. Bude to nejen ucelený pohled na tvorbu umělkyně, na niž české dějiny umění zapomněly, součástí expozice bude například i projekce filmu z domácího prostředí nebo rozsáhlý soubor ručně malovaných diapozitivů, který Marešová vytvořila na začátku dvacátých let. Nebudou chybět ani fotografie, korespondence či dokumenty spojené s Marešovou.

Tvorbu Milady Marešové ani ohlasy odborného prostředí nikdo nezmapoval tak důkladně jako právě Pachmanová. Vysvětlení opomenutí zařadit Marešovou do historie umění Pachmanová nalezla ve faktu, že její dílo se výrazně vymyká z většiny dobové výtvarné produkce svou inspirací v německé Nové věcnosti. A tu tuzemská meziválečná avantgarda odmítala a dodnes ji tu nikdo obšírněji nezmapoval.

Matky, dcery, žebračky
Je nepochybné, že Marešová na sebe upozornila, i když po dlouhé době, svými výtvarnými kvalitami i autenticitou, se kterou zpracovávala ženská témata. Obrazy, kterým se věnovala od 20. let, ztvárňují originálně a citlivě svět matek, dcer, osamělých dívek i například žebraček. Nesporně se v nich odráží autorčin zájem o sociální problémy spojené s postavením ženy v meziválečné společnosti.

Zajímavé je, že Marešová patřila mezi první ženy, jimž se po roce 1918 otevřely brány akademického uměleckého vzdělání. Nejprve studovala na Uměleckoprůmyslové škole, posléze přešla k Vojtěchu Hynaisovi na pražskou Akademii výtvarných umění a absolvovala stáž u Františka Kupky v Paříži. V roce 1925 měla první samostatnou výstavu v Topičově salonu v Praze a o pět let později vystavovala v prestižní Aventinské mansardě, která ve 20. letech představovala veřejnosti tehdy mladou a nadějnou avantgardu dnešní špičky moderního umění - Štyrského, Čapka, Fillu či Toyen.

Kresby z káznice
Na výstavě bude k vidění také autorčina ilustrátorská tvorba z 20. a 30. let. Jako ilustrátorka knih spolupracovala Marešová i s časopisy Prager Presse, České slovo, Lidové noviny, Pestrý týden a Ženský svět.

Krátce po vypuknutí druhé světové války byla zatčena gestapem kvůli spolupráci s ilegálním časopisem V boj a odsouzena k dvanácti letům káznice a deseti letům ztráty cti. Za pobytu v káznici ve Waldheimu vznikla řada kreseb, které budou uzavírat hlavní část výstavy.

Po válce se z Marešové stala dětská ilustrátorka. K malbě se vrátila až na začátku 60. let. Právě tyto práce výstavu uzavřou.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Fotografie nominované na ceny Czech Press Photo 2017
Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži Czech Press Photo

Do letošního ročníku se přihlásilo 482 tvůrců s 7 277 fotografiemi. Mezi snímky, které vybrala mezinárodní porota, jsou i díla našich fotografů Petra Topiče,...  celý článek

Luba Bakičová
OBRAZEM: Křehká síla skla jde do aukce. Oslňuje a hraje barvami

Od začátku října návštěvníky pražského Tančícího domu oslňují sklářské poklady vystavované v rámci třetího ročníku Křehké síly skla. Už tento čtvrtek jdou díla...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.