Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zánik přibližuje poslední Hitlerovy dny

  1:00aktualizováno  1:00
V německých kinech je k vidění film Zánik (Der Untergang) o posledních dnech nacistického vůdce Adolfa Hitlera a třetí říše, do rakouských kin vstupuje v pátek.

I když Zánik není prvním německým zpracováním Hitlerova konce,  německá média už více než měsíc o filmu diskutují, některá mluví dokonce o mezníku v historii své kinematografie.

V čem je dvouapůlhodinový film, který stál 13 milionů eur a kromě Mnichova se natáčel i v Petrohradu, tak výjimečný?

Podle scenáristy Bernda Eichingera a režiséra Olivera Hirschbiegla v tom, že se vzpírá filmovým stereotypům, které hlavní postavy nacistického režimu zobrazovaly jako monstra, jež nelze chápat a už vůbec se do nich vciťovat.

Eichinger chtěl zbořit "někdejší démonizaci a tabu". Ve scénáři se opíral o knihu historika Joachima Festa Zánik - Hitler a konec třetí říše, a poté o vzpomínky Hitlerovy sekretářky Traudl Jungeové, které vyšly i česky.

Oním nedémonickým Hitlerem se stal švýcarský herec Bruno Ganz, jehož podobnost se stárnoucím vůdcem je až zarážející.

Po týdnech, kdy se o filmu sice debatovalo, ale většina novinářů ho neviděla, kdy tvůrci a herci dávali jeden rozhovor za druhým, se objevují první hodnocení. Liší se výrazně.

Slavný režisér Volker Schlöndorff film na mezinárodním filmovém festivalu v Torontu označil za "světovou událost", podle časopisu Hollywood Reporter je to "jeden z nejlepších válečných filmů" a chválou nešetří ani německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung - ve své obsáhlé recenzi mluví o Zániku jako o mistrovském díle, které naplnilo filmový, literární, historický i morální úkol, když se ujalo "nejobtížnějšího a nejobávanějšího tématu této země".

Jsou však i ohlasy opačné. "Až příliš mnoho na tomto filmu nefunguje. První reakce premiérového publika na událost jménem Zánik se zdají rozpolcené: příliš dlouhé, příliš tuhé, to celé zanechává podivný chlad," píše v listu Der Spiegel Andreas Borcholte, který sice oceňuje výkon Bruno Ganze, jeho dokonale věrohodnou mimiku, gestiku i dikci, nicméně ostatní postavy hodnotí jako prázdné šablony.

Konstatuje, že holokaust není tématem filmu a mnohamilionová vražda na Židech zůstává nezmíněna.

Filmařům vytýká přílišnou obezřetnost, když zůstali na půli cesty mezi dokumentární přesností a uměleckou svobodou, a vytvořili tak "podchlazený film".

Na druhou stranu však přiznává, že Hitlera nebo Goebbelse vlastně ani nelze zinscenovat jako hrdiny emocionálního filmového dramatu. Odstup si prý divák k Hitlerovi zachovává i v okamžicích, kdy jí, laškuje se sekretářkou nebo líbá na tvář Evu Braunovou, se kterou se těsně před jejich společnou smrtí oženil.

"Nezbytná odtažitost před každou vřelostí, epikou a interpretací dělá ze Zániku vlastně nadbytečný film. A na banální poznání, že zlo existuje v lidskosti, se nemělo spotřebovat třináct milionů eur, jež stála filmová produkce, která na plátně působí nešikovně a povrchně jako lepší dvoudílná televizní inscenace," završuje recenzi  Borcholte.

Není jasné, kdy budou moci posoudit Zánik i čeští diváci - film zatím není ohlášen v plánu českých premiér.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou
Prodeje mých knih šly dramaticky dolů, řekl Viewegh v pořadu Za scénou

„Románu Melouch jsem prodal desetkrát nebo jedenáctkrát méně než Účastníků zájezdu. Prodeje šly dramaticky dolů,“ řekl Michal Viewegh v pořadu Za scénou. V...  celý článek

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Spisovatel Jáchym Topol
Jáchym Topol, Věra Machoninová či Petr Zuska dostali výroční ceny

Státní cenu za literaturu si z nedělního ceremoniálu odnesl Jáchym Topol, za překladatelské dílo připadla in memoriam Evě Kondrysové. Současně byly uděleny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.