Postavy tančí po pódiu pražské Nové scény, obkružují obří trpaslíkovu čepici, poskakují po šikminách, rozhazují papírové vlaštovky. Pozadí scény, podlahu a nakonec i tu čepici krášlí krásné projekce rozvíjejících se rostlin.
Laterna magika se rozhodla uzavřít svůj jubilejní, šedesátý rok premiérou Zahrady, multimediálního díla inspirovaného stejnojmennou knihou Jiřího Trnky.
„Začali jsme knihou, ovšem čím více jsme se o tom bavili, otvírali jsme nejen Trnkovu zahradu, ale i zahrady našeho dětství,“ vysvětluje Pavel Knolle, umělecký šéf Laterny magiky, který je vedle režie i spoluautorem scénáře a kostýmů.
Celý tým začínal přípravy sezením, kde si právě o svých zahradách vyprávěl. „Bylo to jako terapie, mám z toho popsaný celý blok. Najednou jsme přišli na to, že byť každý měl svoji zahradu úplně jinou, dobrodružství jsme prožívali úplně stejně,“ vysvětluje Knolle.
Někdo tedy své první lásky, krásy i strachy prožil na betonovém plácku, někdo u moře, někdo na obrovské louce, stále to však bylo v té pomyslné trnkovské zahradě. „Když otevřete Trnkovu knihu, vrátíte se do dětství. Přesně to jsme chtěli s naší inscenací, vrátit se do těch pocitů. Je to těžké, ale doufám, že se to povedlo,“ pokračuje režisér.
Představení proto nijak nevyužívá Trnkův vizuál a neodkazuje ani ke stejnojmennému seriálu Břetislava Pojara. Zdobí je ilustrace mladé výtvarnice Terezy Bártůňkové.
„Oprostili jsme se i od konkrétního děje a vzali si jen některé postavy jako trpaslíka či kocoura,“ dodává Štěpán Pechar, spoluautor choreografie. Týmu tvůrců, který doplňuje ještě David Stránský, s přípravou pomohl zavedený režisér Lukáš Trpišovský. Je spoluautorem scénáře a dramaturgem Zahrady.
Vizuálně-taneční inscenace je vhodná pro celou rodinu, po čtvrteční a páteční premiéře se proto 25. a 26. prosince hraje i v odpoledních hodinách.
