Zámek Liběchov se stal majetkem Národního muzea už v roce 1963. Trvalo však sedm let než asijské oddělení Náprstkova muzea uspořádalo stálou expozici svých sbírek. Liběchovský zámek však není tak velký, aby zde mohly být vystaveny všechny předměty, které Náprstkovo muzeum vlastní. Nedostatek výstavní plochy způsobil například omezený počet vystavených předmětů z takových zemí jako jsou Indie nebo Čína. V depozitáři Náprstkova muzea jsou však exponáty z těchto zemí silně zastoupeny. Největší prostor na liběchovském zámku je věnován území Indonésie. V porovnání se zbraslavským muzeem byl při vzniku expozice na zámku Liběchov kladen větší důraz na etnografii.
V rámci 40. výročí povstání Tibeťanů proti čínským okupantům, které si v těchto dnech připomínáme, věnujme pozornost hlavně tibetskému umění. Muzeum vlastní jen pár předmětů pocházejících z Tibetu, protože jen málo českých cestovatelů navštívilo nejvýše položené území světa - Tibet. Ani dar, který poskytla v minulosti Čína komunistickému Československu, neobsahoval předměty z oblasti Tibetu. A stejně ho získala Národní galerie.
Buddhismus se dostal do Tibetu v 7. století z Bengálska, Kašmíru a Číny. Postupně nabyl svérázných forem a podle označení tibetských duchovních vůdců - lámů se tibetskému buddhismu začalo říkat lámaismus. Lámaistické umění je bohaté co do množství zobrazovaných božstev a démonů. Tibetské umění tedy tvoří hlavně sošky a malby bohů a předměty sloužících k meditaci, modlitbě a vzývání jednotlivých božstev. Na evropského diváka mohou takové předměty působit nezvykle. K tibetskému umění je třeba přistupovat s myslí otevřenou a ochotnou vnímat symboliku, která je hluboko ukrytá.
V dnešní době je tibetské umění velmi vzácnou částí asijských sbírek všude na světě a to hlavně z důvodu ničení Tibetu a tibetské kultury Čínou. Než si Čína uvědomila, že významné kláštery, chrámy a paláce lze využít jako turisticky atraktivní objekty, většinu z nich stihla zničit. Budovy a celé chrámové komplexy byly často srovnány se zemí, mnoho soch bylo odvezeno do Číny na roztavení cenných kovů a velká část uměleckých děl byla zničena na místě.
Právě proto, že je tibetské umění v asijských sbírkách, a to nejen v Čechách, tak málo zastoupeno, je často dáváno dohromady s uměleckými předměty z jiných zemí. Například z Mongolska, jihozápadní Číny, Nepálu a Bhútánu, kde byl lámaismus počátkem 20. století rozšířen. Také na zámku v Liběchově není Tibet vyčleněn jako samostatná sbírka.
 Hoboj harib |
 Avolókitéšvara jedenáctihlavý, závěsný oltář |
 Tibetský rukopis buddhistické sútry zvané Diamantová |
 Tisíc Buddhů, chrámový závěsný obraz, plátno, 18. století |
 Nádoba na svěcenou vodu, zlacený bronz, 18. století |
 Bronzový pohár a měděné konvice na svěcenou vodu |
 Obřadní číše z lidské lebky s bronzovým víkem |
 Zámek Liběchov |
 Amuletové náhrdelníky |
