Návštěvníci najdou v prostorách Malé galerie v Rudolfinu na dvě desítky děl. "Zobrazují lidské tělo, které Šimotová mapuje barevnými pigmenty přes kaligrafický nebo pauzovací papír. Zobrazované tělo je pro ni doslova uměleckým teritoriem," řekl kurátor výstavy Pavel Brunclík. Na místě se návštěvníkům představí i cyklus kreseb Hlavy, který vznikl s využitím tyčí, grafitu a pigmentových barev.
Výstava je součástí společného projektu Galerie Rudolfinum a Musea Kampa. Museum Kampa už začátkem března uvedlo retrospektivní část výstavy, kterou Šimotová nazvala Malé ohlédnutí. Na Kampě mohou návštěvníci do 25. dubna obdivovat díla ze 70. a 80. let, která vznikala zejména technikou perforace. "Tato metoda i technika frotáže vyžadují určitou fyzickou zručnost, většinu prací Šimotová i přes pokročilý věk vytvořila na podlaze v poloze na kolenou," doplnil Brunclík.
Šimotová velké archy papíru různě mačká, prořezává a vrství. Vznikají tak křehké papírové sochy a závěsné reliéfy s obtisky dlaní, chodidel i celého těla. "Autorka je položila na podlahu, klekla si na ně a bez předchozí kresebné přípravy arch rydlem propichovala a prořezávala," přiblížil metodu práce výtvarnice Brunclík. Šimotová poté ještě celý arch otočila, pokryla ho propisovacími papíry, hmatem vyhledala stopu reliéfu a dlaněmi vytvořila stopu, která se stala konečnou podobou kresby. Autorka sama prý tuto techniku připodobňovala ke čtení Braillova písma.
Adriena Šimotová patří k nejvýznamnějším českým výtvarníkům druhé poloviny 20. století. Ještě v 60. letech se zabývala i krajinou, poté se ale definitivně přiklonila k figuře. V 70. letech opustila klasickou malířskou techniku, přešla k instalacím a prostorovým realizacím za využití papíru nebo textilu. V roce 2005 dostala Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění. Francie ji jmenovala rytířem Řádu za umění a literaturu. Její dílo je zastoupeno v několika zahraničních veřejných sbírkách, včetně vídeňské Albertiny. Svá díla prezentovala na výstavách v Berlíně, Paříži, Budapešti i Miláně.
