Za druhé světové války provázela vojáky na každém kroku smrt. Smrt je také hlavním tahounem celého děje. Počáteční scéna, ve které se roku 1944 pokoušejí spojenecká vojska obsadit Omaha Beach, je značně naturalistická. Spielberg nešetří výstřely, mrtvými, či raněnými. Ukazuje divákovi v plné míře, jaká byla válka. Smrt ve výsadku. Smrt při dobývání. Smrt při útěku. To vše je předvedeno v prvních 25 minutách filmu. Ani není čas seznámit se s hlavními hrdiny, protože hrdinou byl každý, jak na straně americké, tak na straně německé. Každý z vojáků bojoval za nějakou ideu, která před něj byla postavena. Američané mají motiv celkem jasný: Němci zahájili válku, Němci mají být pobiti. Nepřátelská strana, oproti tomu, hájí pouze to, co jí bylo demagogickým režimem vnuceno. Bohužel, zde film poprvé narazil na evropskou mentalitu. Ukazuje totiž druhou světovou válku jako jednostrannou záležitost, ve které jsou “dobří” Američané (chcete-li Spojenci), a jako “zlí” zde jsou ukázáni Němci. Děj filmu má, jak je zvykem, obstojný příběh - hrstka statečných, zde by se skoro dalo říci “sedm statečných” má za úkol najít vojína Ryana, který je posledním z bratrů, kteří byli v boji zabiti. Přes klasické spielbergovské situace s najímáním nového překladatele až po nešťastný omyl s jiným vojákem jménem Ryan se děj hýbe dopředu pomalu a vláčně.
Po první scéně, kde se násilí předvádí v celé své kráse, následuje celkem “nudná” a nezáživná část, ve které jednotka kapitána Millera plní svůj rozkaz – tj. najít vojína Ryana. Tom Hanks roli Millera hraje výtečně. Kdo by se po jeho nejslavnějším filmu Forrest Gump nadál vážného vojáka, stíhaného odpovědností za vlastní činy? Hanks hraje mistrovsky, mistrovsky velí, mistrovsky vysvětluje, mistrovsky organizuje akci. Jeho jednotka není o nic horší, každý má, pochopitelně, svoje charakteristické rysy. Reiben je mladý a průbojný s nestálou povahou, ostřelovač Jackson se svou vírou v Boha je neomylný střelec, Upham je zase prototypem intelektuála… Pro každého diváka jeden oblíbenec. O to horší je ztráta každého z nich. Bohužel, celou cestu za záchranu neznámého vojáka prokládají hluchá místa. Dovolil bych si na tomto místě položit rouhačskou otázku: Není Steven Spielberg náhodou umělecky vyčerpán? Co má být scéna v kostele, kde vojáci odpočívají před dalším pochodem? Má zpěv Edith Piaf navozovat “ticho před bouří”? Proč mi nic takového tyto scény neevokovaly? Od Spielberga je divák zvyklý na jednu věc, na věc, kterou umí navodit jen ti nejgeniálnější režiséři – na atmosféru. Zachraňte vojína Ryana ji má. Nepochybně, ale ne v průběhu celého filmu. Je rozmístěna na několika místech, která jsou sama o sobě geniální a ukazují velikost režisérova ducha. Tato velikost se nechala natolik unést, že si řekla “čím delší, tím lepší” a normální dvouminutové pasáže protáhla na deset minut.
Zachraňte vojína Ryana není špatný film. Pouze se ve větší míře vzdaluje evropskému vnímání a cítění.
Zachraňte vojína Ryana je jak prvním, tak posledním záběrem určen hlavně pro americké diváky. Proč by měl Středoevropan pojímat na věc druhé světové války jiný názor, než jaký si vytvoří na základě historie vlastní země? Určitě je třeba tento film shlédnout, třeba jen proto, že předznamenává comeback válečných filmů o tvrdých mužích a službě vlasti…
|
Zachraňte vojína Ryna - Saving private Ryan (USA 1998) | |
| režie | Steven Spielberg |
| scénář | Robert Rodat |
| hudba | John Williams |
| hrají | Tom Hanks, Matt Damon, Edward J. Burns, Tom Sizemore, Jeremy Davies |
| distribuce v zahraničí | Paramount Pictures/Dreamworks Distribution |
| distribuce v ČR | Bontonflim Alfa |
| čas | 170 minut, titulky |
|
 Tom Hanks jako kapitán Miller. |
 Schovávání se před ostřelovači. |
 Výsadek - jedna z nejnaturalističteji zpracovaných scén válečného filmu. |
 Konečně nalezený vojín Ryan (Matt Damon). |
 Nejistota po likvidaci nepřátelského obrněnce. |
|
 Těsně před osudným výsadkem. |
