Hned na první stránce nám vypravěč Samson Young prozradí, kdo je oběť a její vrah. Nebyl by to ovšem Amis, kdyby v příběhu vraždy Nicoly Sixové nebylo cosi zvráceného: krásná čtyřiatřicetiletá blondýnka si totiž svou smrt sama pečlivě naplánuje.
Syn Kingsleyho Amise je jedním z nejlepších britských spisovatelů současnosti a Londýnská pole jsou považována za jeho opus magnum. O to paradoxnější je, že Amis se roku 1989, kdy svůj nejdelší román vydal, nedostal ani do užšího výběru prestižní Bookerovy ceny. Porotcům prý vadilo nepokryté mizogynství.
A měli pravdu. Všechny hlavní postavy Londýnských polí jsou nějakým způsobem asociální. Nicola Sixová žije osamělým životem, s nímž hodlá brzy skoncovat. Za vraha si zvolí Keithe Talenta, psychopatického hospodského rváče. A jako vějička, jež má Keithe vydráždit k nepříčetnosti, poslouží Nicole Guy Clinch, bohatý investiční makléř, v jehož životě chybí vzrušení.
K trojici hrdinů se tiše přidává vypravěč. Kvůli vraždě přijíždí z New Yorku do Londýna, aby případ zachytil ve svém novém díle. Pravidelně vstupuje do děje, takže Londýnská pole jsou vlastně románem o tom, jak Samson píše knihu o přípravách vraždy Nicoly.
V jeho komentářích například zazní obava, zdali se jeho příběh bude americkému nakladateli líbit. Jedině tak bude moci – díky záloze – ve svém pátrání pokračovat. Složitá forma má za následek překvapivý konec: co totiž vypravěč slíbil na první stránce, se musí vyplnit za každou cenu, i když tomu okolnosti nepřejí.
Středobodem románu je hospoda U Černého kříže, v níž Keith popíjí a postupuje v šipkařském turnaji až do finále přenášeného televizí.
Klíčovým slovem románu je láska, respektive její absence. Nicola není lásky schopná, a možná právě proto se chce nechat zabít. Stejně je na tom Keith. Jedinou láskou v jeho životě jsou šipky. Na okolní svět se dívá skrze hodnoty jednotlivých polí na šipkařském terči.
Nicola pro něj představuje příležitost k sexuálnímu povyražení. Pak je tu doposud šťastně ženatý Guy, který udělá jedinou chybu, zato tragickou: platonicky se zamiluje do Nicoly. A nakonec vypravěč, který na lásku umírá: z indicií čtenář vyrozumí, že se nakazil AIDS. A s láskou se nedílně pojí smrt. Ta je v knize všudypřítomná.
Nad názvem románu Amis dlouho váhal. Chtěl, aby byl titul v knize přítomen celou dobu, aby žil a dýchal na každé stránce. Nejdříve uvažoval nad Šípem času (nakonec tak nazval svůj další román z roku 1991), posléze nad titulem Milénium.
Definitivní název převzal od stejnojmenného parku na východě Londýna. Park evokuje klid a mír, ovšem v Amisově podání popisují Londýnská pole spíše náladu, jež tři roky pro černobylské katastrofě a v nejvypjatější etapě studené války panovala v západním světě.
Ke všemu se ještě přidává pocit, že lidstvo dospělo ke konci milénia i světa. V Londýnských polích je apokalypsa blízko, skrývá se pod běžným civilizačním nátěrem, což potvrzují i Simonovy časté vize konce světa či datum, jež si Nicola zvolila pro svou smrt: 5. listopadu, den, kdy si Británie připomíná Guye Fawkese, jenž hodlal vyhodit do povětří parlament. Ten samý den oblohu opanuje i úplné zatmění slunce.
Možná by se zdálo, že Londýnská pole jsou depresivní kniha. Opak je pravdou. Amisův styl je založený na úžasné výřečnosti a slovních hříčkách, jež dávají románu spád. A co víc: trpělivého čtenáře autor na poslední stránce odmění vyřešením tajenky v podobě pravé identity Nicolina vraha.
MARTIN AMIS - Londýnská pole
Překlad Ladislav Šenkyřík. Volvox Globator, 564 stran, doporučená cena 449 korun.
Hodnocení MF DNES: 80%
